Z Pera Kateřiny Varhaník Wildové https://www.peoplecomm.cz/manifest-disfrutalismu otištěný v http://www.pravydomaci.cz

1. 28 | Pravý domácí časopis
Díky billboardům se stíhám orientovat v nejnovějších
vymoženostech civilizace. Přestože po pražské Jižní spojce jedu
jednou za uherský rok, stačí to, abych zůstávala IN. Poslední
billboardový nález opět překonal mé představy. Křičí na mě
vzkaz z vytoužené budoucnosti: první sedačka s ledničkou!
Úlek, šok, ale pak rezignované vystřízlivění. Ano, je to tak. Tak
daleko jsme to ve vývoji dopracovali, že někteří lidé ze sebe
dobrovolně a ještě za úplatu udělají líné prasátko, které už si ani
nedojde do ledničky pro pivo. Naštěstí jsem z Jižní spojky rychle
pryč a mířím na Brno, abych zažila úplně opačné pocity. Opět
skutečnost překonává moje představy. Tentokrát v tom dobrém.
Tiše si jásám a pobrukuju: funguje to, funguje… Skutečně to
funguje! Co? Přeci LETS, systém lokální směny. Jestli máte
dojem, že už nevíte, co byste mohli chtít, také si jeden pořiďte.
Nezabírá místo ve skříni nebo v obýváku (jako třeba sedačka
s ledničkou) a je velmi praktický. Určitě udělá radost vám
i širokému okolí.
LETSem letem světem
Nepíšu o systému lokální směny poprvé, ale krátká rekapitulace
nám neuškodí. LETS (Local Exchange Trading System) je šikov-
ný nástroj, pomocí kterého lidé v určité lokalitě provádí směnu
zboží a služeb. Nemusí tak používat oficiální peníze, které potře-
bujeme na styk s lidmi a institucemi, které neznáme a kterým
nedůvěřujeme. Oproti tomu je systém lokální směny založen
na důvěře, radosti z práce a schopnostech vytvořit něco, o co
má někdo skutečně zájem. LETS funguje v elektronické podobě,
provedené výměny se zaznamenávají tak, že se mezi účty jed-
notlivých uživatelů přesouvají body. Těm bodům se říká různě,
většinou podle zakládající komunity: soby, brky, žaludy a tak
dál, podle libosti. O pojmenování tolik nejde, s Českou národní
bankou body ze systému měnit za koruny nebudete. Ovšem
je docela dobře možné, že s jiným LETSem ano. Konvertibilita
lokálních měn byla jedna z otázek, které na sletu LETS padaly.
Ano, je to tak, LETSům se v Čechách daří, proběhl už druhý
sraz na celorepublikové úrovni a mně se tam neskutečně líbilo.
Do srazu jsem o LETS jen četla a nadšeně se snažila zakládat
měnu vlastní. Tady jsem poprvé viděla další lidi z masa a kostí,
kteří si to ekonomicky myslí stejně, systémy lokální výměny
používají a chtějí zdokonalovat. Na sraz dorazili také ti, kdo si
na LETS teprve pomýšlí a chtějí se inspirovat. Nakonec, ono to
ani není tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Napište Aleně
Vlastně je to úplně jednoduché. Když vás bude aspoň pět,
můžete napsat Aleně Suchánkové z Růžďky na Valašsku a ona
vám poradí a pomůže. LETSů už zakládala několik a praxi
má nejen v tomhle oboru, jak se dozvídám z její přednášky.
Takže ještě jednou: potřebujete pět aktivních členů, kteří LETS
Já vám to spočítám! aneb Malý ekonomický průvodce
disfrutalistky Katky
Vy ještě nemáte LETS?
TEXT A KRESBA:
Kateřina
Varhaník Wildová
budou spravovat. Proč tolik? Někdo může odpadnout, někdo se
může odstěhovat, ale také vyhořet nebo řešit aktuální osobní
situaci. Zbytek to musí utáhnout a číslo pět se osvědčilo. Ale
čím víc nadšenců, tím líp, o tom žádná. Potřebujete počítač
a doménu. Software dostanete. No a potom potřebujete také
ty lidi, kteří si budou vyměňovat služby a zboží. Tam leží další
z diskutovaných kamenů úrazu, a tím je motivace. Ze zkuše-
ností ostřílených letsáků vyplývá, že lidé mají často problémy
s představivostí. Nenapadá je, jaké služby by mohli nabídnout
a žádat. Některé věci nám přijdou tak běžné, že si nedokážeme
představit, že se jiným nedostávají. Třeba: mám ve sklepě
spoustu třešňových kompotů a nikdo mi to doma už nejí. Ale
někdo kompoty a marmelády nakupuje v obchodě za peníze
a určitě by takové zboží v LETSu uvítal. Někdo si myslí, že vůbec
nic neumí, a přitom skvěle žehlí košile nebo má trpělivost dělat
s dětmi domácí úkoly. Některé služby a zboží nejsou takové
povahy, aby je člověk mohl prodat v běžném peněžním systému.
Marmeláda nesplňuje hygienické podmínky výroby. Domácí
učitelka nemá žádné pedagogické vzdělání. Jenže to nám vůbec
nevadí. Vadí nám jiné věci.
Ekonomika jako dobrý sluha
Mně teda vadí, že některé práce oficiální systém vytlačil
na samý okraj uznání. Jsou takové jakoby podřadné. A přitom
tak důležité. Třeba pokud se chcete starat o místní komunitu,
tak to děláte ve svém volném čase, nezištně, často i vytahujete
peníze z vlastní kapsy. Z budování dobrých sousedských vztahů
koruny nevytáhnete. Naše prozatímní mainstreamová ekono-
mika je orientovaná na finanční zisk, který se dá přesně vyčíslit
a nejlépe někam odsát na jednu hromadu, o které ani nevíme,
Když budete chtít zakládat LETS, nejste v tom sami. Alena
Suchánková vám s tím ráda pomůže.
Najdete ji na www.permanet.cz.

2. Pravý domácí časopis | 29
kde leží. Nakupujeme-li výrobky firem,
které zavezly supermarket zbožím, mů-
žete si být jistí, že si utržené peníze zase
také někam odvezou. Co s nimi udělají,
to už se nedozvíme. Na druhou stranu,
když se budeme pohybovat v okruhu lo-
kální směny, zůstane lidská energie tam,
kde lidé skutečně žijí.
Každý si určitě někdy všimnul toho pa-
radoxu, že čím je práce prospěšnější, tím
je hůř placená. Nejprospěšnější aktivity
se dělají úplně zadarmo. Tenhle paradox
je způsobený tím, že ekonomický systém
zatím neslouží lidem, ale lidé jemu. LETS
jde na věc z opačné strany a snaží se o ja-
kousi nápravu toho porouchaného sys-
tému, kde mnozí lidé dělají něco velmi
nepříjemného (chodí do práce), aby za to
dostali peníze a mohli poplatit všechny ty
povinné položky na seznamu věcí, které
„mít musí“, ale vlastně je ani nepotřebují.
A platí při tom lidem, kteří jsou třeba strašně protivní, jenže to
se ani nikdo nedozví, protože od výrobku k zákazníkovi je cesta
dlouhá, ba nedohledná. Jedna z důležitých funkcí LETS je to, že
spojuje lidi v okolí, jednom městě nebo regionu. To je takový
milý side effect. V LETSu začnete jako neznámí lidé a najednou
máte nové přátele. Teda ne automaticky, ale mně se to stalo
a mnohým dalším také. Nejlepší je zkombinovat LETS s pravi-
delným setkáváním, organizovat si svoje trhy. My máme jeden
bleší a moc nás těší.
Je to propojené
Alena z Valašska nám také vyprávěla příběh o rodině, která
se snaží žít mimo oficiální systém. Vyjmenovává, jaké věci se
jim daří vyměnit, dostat, vyrobit a jak LETS může při takovém
snažení pomoci. Důležité je kombinovat různé zdroje. Všechno
nemusíme koupit v obchodě. LETS je právě jedna z dalších mož-
ností, které se nabízejí, když se rozhodneme dělat si tu ekonomi-
ku trošku jinak.
O dalších možnostech nám v přednášce vyprávěla Naďa Johani-
sová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Ta promýšlí takovou ekonomii, která by byla ekologicky a eticky
přijatelná. Dozvěděli jsme se o svépomocných družstvech u nás
a ve Velké Británii a spoustě dalších aktivit, které se mají k míst-
Z konferencí jsem mívala takový zvláštní pocit, že se spíš diskutuje, než dělá. To
v žádném případě neplatí o lidech, kteří se sešli v brněnském Rozmarýnku. Jejich
potřeba mluvit o věcech vychází z činnosti, která dává smysl. To je pak jiné kafe.
Následující den po setkání nás vzal Gao do Otevřené zahra-
dy (tímto doporučuji všem návštěvníkům Brna). Interak-
tivní vzdělávací část areálu zapůsobila na účastníky srazu
přesně podle mých očekávání: všichni ti kreativní lidé byli
rázem dětmi, s hravostí a radostí ze zkoumání a objevování.
ním komunitám laskavěji než onen hlavní ekonomický proud.
Všechny ty aktivity mají společného jmenovatele: finanční zisk
není primárním cílem. Vycházejí totiž zespoda, od lidí z míst-
ních komunit, a nikoliv příkazem shora na hlavičkovém papíru
s úředním štemplem. Z jejích studií se mi potvrzuje předpoklad,
že lidé si dokážou dost dobře poradit sami, když se jim nehází
klacky pod nohy. Dokážou si například vytvořit družstevní
záložnu a navzájem si tak půjčovat peníze s daleko menším
úrokem, než to dělají banky. Československo má v tomto skvě-
lou tradici, v posledních letech Rakouska-Uherska a za první
republiky kampeličky jen kvetly. V devadesátých letech to chvíli
vypadalo, že lidé budou moci na tuto tradici navázat, ale taková
konkurence se bankám nelíbí. Kdo by si u nich půjčoval, kdyby
si lidi půjčovali bezúročně, no ne? Nová česká a bruselská legis-
lativa to vyřešila tak, že navýšila povinné základní jmění těchto
subjektů na takové částky, které činnost malých záložen zcela
znemožňují. Současná ekonomika se prostě škube v křečích,
kde zájmy ohrožuje konkurence, vylobbuje si svůj monopol stůj
co stůj. Co nám zbývá? Hledat trhliny. Vždycky se otevře nějaká
nová cesta.
Když dluhy nevadí
Běžně jsme zvyklí na neetické jednání bank, a pak když slyšíme
o dluhu, naskakuje nám kopřivka. Ale nemusela by. Dluh samot-
ný, jak už dávno víme, není nic špatného. Půjčit si prostředky
do začátku nějakého podnikání je přece super. Jenže ten dluh
má tak špatnou pověst, až to pak v LETSu brání plynulému
fungování. Někdo musí přijmout první službu a ten pošle body
na účet poskytovatele služby nebo produktu. Dostane se tedy
do mínusu. Letsáci pak řeší, jestli pocit dluhu lidi nebrzdí v čer-
pání služeb. Lidé se prostě bojí přečerpávat příliš, i když mají
vlastně stále velký disponibilní zůstatek. V LETSu není problé-
mem dluh, ale nečinnost. Občas služby spíš potřebujeme, občas
máme přebytky. Důležité je, když se obchody hýbou.
Snahou všech je nastavit si svůj LETS tak, aby byl pohodlný
na obsluhu. Tak třeba v Praze vymysleli, že umístí truhly
na některá určená místa, jako jsou kavárny a podobná zařízení
s dlouhou otevírací dobou. Prostřednictvím truhly se usku-
tečňuje předávka, když jeden letsák může ráno a druhý večer.
Sejít se by pro ně bylo náročné a možná by se nakonec žádná
transakce neuskutečnila. A to by byla škoda. LETS ve městě se
od LETSu na vesnici liší, především se v něm budou obchodo-
vat jiné věci, to dá rozum. Je třeba tyto systémy vidět v jejich
kontextech a v nich řešit případné nedostatky. Mnoho však
mají všechny LETSy společného a setkání na „národní úrovni“
rozhodně stojí za to. Už se těším na to další.