SlideShare una empresa de Scribd logo
1 de 74
APPLIED ASPECTS OF
TRIDOSHA
PRESENTER
Dr. Shruthi Panambur
1st year PG scholar
Dept of PG studies in
Ayurveda Samhita and
Siddhanta
Sri Sri College of Ayurvedic
Science & Research hospital
GUIDED BY
Dr. Sri Nagesh K.A
Professor & HOD
Dept of PG studies in Ayurveda
Samhita and Siddhanta
Sri Sri College of Ayurvedic
Science & Research hospital
1
CONTENT
2
1. INTRODUCTION
2. REVIEW OF
LITERATURE
3. DISCUSSION
4. CONCLUSION
INTRODUCTION
• Universe is continuously going through the
process of srushti, sthithi, laya which are mutually
inter-connected with each other. These process are
maintained by the proper functioning of surya,
soma, anila. As ayurveda believes in loka purusha
siddanta, srushti, sthithi, laya of the shareera takes
place by three types of dynamic energies known
as tridoshas.
• Hence it is very much necessary to understand in
detail about these.
3
REVIEW OF LITERATURE
• उत्पत्ति of त्तिदोष
• दोष word व्युत्पत्ति
• दोष त्तिरुक्ति
• दोष REFERENCES
• त्तिदोष व्युत्पत्ति
• त्तिदोष PRAMANA
• त्तिदोष & PANCHAMAHABHUTHA
4
त्रिदोष उत्पत्रि
• सॄत्ति उत्पत्ति
अव्यि
महत्
अहंकार
सत्व रजस् तमस्
दश इक्तिय पञ्चतन्मािा
पञ्चमहाभुत त्रिदोष
5
दोष व्युत्पत्ति (bhu.dha.ku)
दुष- वैक
ृ त्ये
दोष
6
दोष त्तिरुक्ति
• दू ष्यत्यिेिेत्तत दोषः। (शब्दकल्पद्रुम)
• दू षणस्वभावत्वादू षणस्वभावत्वाद्दोषा ।
(अ.सं.सू.२०.5)
• शरीरदू षणाद्दोषा…….( sha.pra5/24)
• ….धात्वादीि् दू षयन्तीत्तत |( sha. Gudaartha
deepika pra 5/2)
7
PRIMARY REFERENCE OF त्तिदोष IN SAMHITA
• Rigveda -A references to 3 physiological factors under a collective name of
tridhatus, is available in rigveda. sayana, the commentator of vedas, explains,
this term as a synonym for vata, pitha, kapha.
• चरक संत्तहत – सूिस्थाि- 1/57- दीर्घञ्जीत्तवतीयमध्यायं
o वायुः त्तपिं कफश्चोिः शारीरो दोषसङ्ग् रहः|
• सुश्रुत संत्तहत - सूिस्थाि- 1/24(2)- वेदोत्पत्तिमध्यायं
o शारीरास्त्वन्नपािमूला वातत्तपिकफशोत्तणतसत्तन्नपातवैषम्यत्तित्तमिाः |
• अिाङ्गहृदय- सूिस्थाि- 1/6- आयुष्कामीयमध्यायं
o वायुः त्तपिं कफश्चेत्तत ियो दोषाः समासतः |
• शाङ्ग
घ धर संत्तहता- प्रथम खण्ड-5/2- कलात्तदकाख्यािाध्यायः
o ियो दोषा .....|
8
त्तिदोष व्युत्पत्ति (su.su.21/5)
वात •वा- गत्ततगन्धियोः
त्तपि •तप- संतापे
श्लेष्म
कफ
• क्तश्लष- आत्तलङ्गिे
• क
े ि जलेि फलत्तत फल।
(वाचस्पत्यम्)
9
त्तिदोष PRAMANA(ch.sha.7/15,ka.sh…..)
त्तपि कफ
10
त्तिदोष & PANCHAMAHABHUTHA
वायु आकाश
अत्ति अप्
अप् पृक्ति
वात
त्तपि
कफ
11
• TRIDOSHA GUNA
• TRIDOSHA STHANA
• TRIDOSHA GATI
• TRIDOSHA PRAKRUTHA KARMA
• TRIDOSHA VIKRUTHA KARMA
1. VRUDHI
2. KSHAYA
3. PRAKOPA
• TRIDOSHA BEDA
• CHIKITSA
12
त्तिदोष गुण
वात त्रिि कफ
च.सू
1,12
रूक्ष, शीतो, लर्ु,
सूक्ष्म, चल(दारुण),
त्तवशद, खर
सस्नेह उष्ण तीक्ष्ण द्रव
सर
गुरु, शीत, मृदु, त्तस्नग्ध,
क्तस्थर,त्तपक्तिल
सु.सू
21/1
5
रूक्ष, शीतो, लर्ु,
खर(su.ni.1/7)
तीक्ष्ण द्रव पूत्तत उष्ण
वणघ-पीत िील
गुरु, त्तस्नग्ध, त्तपक्तिल,
शीत, वणघ-श्वेत
अ.हृ
1/11
-12
रूक्ष, लर्ु, शीतो, खर,
सूक्ष्मः, चल .
सस्नेह, तीक्ष्ण, उष्ण,
लर्ु, त्तवस्र, सर , द्रव
त्तस्नग्ध, शीत, गुरु,
मन्द श्लक्ष्ण मृत्स्न
क्तस्थर
शा.प्र सूक्ष्मः रूक्षो लर्ु चल
शीतो
गुण- उष्ण द्रव
वणघ-पीत िील
गुण-शीत त्तस्नग्ध गुरु
त्तपक्तिल ; वणघ-श्वेत
13
त्तिदोष -RASA
त्रिि कफ
च.सू.1 अम्ल कटु मधुर
सु.सू.
21/15
अत्तवदग्ध-कटु
त्तवदग्ध- अम्ल
अत्तवदग्ध-मधुर
त्तवदग्ध-लवण
शा.प्र
अत्तवदग्ध-कटु त्तति
त्तवदग्ध- अम्ल
अत्तवदग्ध-स्वादु
त्तवदग्ध-लवण
14
उर
िात्तभ
पक्वाशय
दोष - त्तवशेष स्थाि(ch.su.20/8)
15
ऊर्ध्घ शरीर
मध्य शरीर
अध शरीर
दोष - सामान्य स्थाि(ch.su.20/8)
16
दोष –सामान्य स्थाि(अवयव भेद)
वात त्रिि कफ
च.सू2
0/8
बक्ति पुरीषाधािं कत्तट
सक्तित्ति पाद
लसीक
त्तशर रीव पवाघत्तण
आमाशय
सु.सू.
21/12
श्रोत्तणगुदसंश्रय
पक्वामाशय मध्यं, यक
ृ त्,
प्लीह,हृदय,दृत्ति,त्वक
्
उर, त्तजह्वामूलकण्ठ, त्तशर,
संत्तधषु
अ.हृ
12/1,2,3
कत्तट सक्ति, श्रोि,
स्पशघिेक्तियम्.
आमशय लत्तसक दृक
्
स्पशघि
कण्ठ, त्तशर, क्लोम,
पवाघत्तण, आमाशय घ्राण
त्तजह्वा
शा.प्र
मलाशय,कोष्ठेचरेत्, वत्ति
िाि,हृत्तद,कण्ठे ,
सवाघङ्गदेश
अग्न्याशय, त्वच, यक
ृ त्
िेियुगुल,हृत्तद
आमाशय मूत्तनघ कण्ठ हृत्तद
संत्तधषु
17
त्तिदोष & सप्तधातु (a.hru.11.26-28)
18
वात
• अक्तस्थ
त्तपि • रि
कफ
• रस मांस मेद
• मज्ज शुक्र
आश्रय आश्रयी भाव
त्तिदोष & त्तिमल
त्तपि
• स्वेद
कफ
• मूि
• पुरीष
19
आश्रय आश्रयी भाव
दोष
चरक
(Ch.su18)
वाग्भट
(Ah.hr.su.11)
सुश्रुत
(su.su.15)
वात
उत्साह उच्छ्वास त्तिश्वास
चेिा
सम्यक
् गत्तत of धातु
सम्यक
् गत्ततमतां of
पुरीषात्तद
उत्साह उच्छ्वास
त्तिश्वास चेिा वेग
प्रवतघि सम्यक
् गत्तत
of धातु, पाटव of
अक्ष
प्रस्पन्दि उव्दहि
पूरण त्तववेक धारण
त्तपि
पक्ति उष्म दशघि
क्षुत् तृट् देह मादघवता
प्रभा, मिः प्रसाद, मेधा
पक्ति उष्म दशघि
causes for क्षुत् तृट्
रूत्तच प्रभा मेधा धी
शौयघ तिुता मादघवता
राग पक्ति ओज तेज
मेधा उष्मा
अत्ति कमघ अिुरहं
कफ
स्नेहो बन्ध क्तस्थरत्व गौरव
वॄषता बलम् क्षमा धॄत्तत
अलोभ
क्तस्थरत्व त्तस्नग्धत्व
सक्तन्धबन्ध क्षमात्तद
सक्तन्ध संश्लेषण,
स्नेहि रोपण पूरण
बल स्थैयघ
उदककमघ अिुरहं
त्तिदोष प्राक
ृ त कमघ
20
दोष गत्तत
• क्षयः स्थािं च वृक्तिश्च दोषाणां त्तित्तवधा गत्ततः|
ऊर्ध्ं चाधश्च त्ततयघक्च त्तवज्ञेया त्तित्तवधारपरा||
त्तित्तवधा चापरा कोष्ठशाखाममाघक्तस्थसक्तन्धषु|
इत्युिा त्तवत्तधभेदेि दोषाणां त्तित्तवधा गत्ततः|(च. सू.११२-११३)
•क्षयः
•स्थािं
•वृक्ति
•ऊर्ध्ं
•अध
•त्ततयघक
्
•कोष्ठ
•शाखा
•ममाघक्तस्थस
क्तन्धषु 21
वात वॄद्धि वात क्षय
त्वक
् पारुष्य
गािकम्प
कार्श्घ
संज्ञािाश
इंत्तद्रयोपर्ात (भ्रंश)
कार्ष्ण्घ
अक्तस्थशूल
मज्जाशोष
आध्माि
गािस्फ
ु रण
आटोप मोह
दैन्यम्
उष्णकात्तमत्व
भयम्
शोक
प्रलाप
भ्रम
त्तिद्रािाश
अल्पबल
मन्दचेिा
अल्पवाक
्
अप्रहषघ
मूढसंज्ञता
प्रसेक
अरुत्तच
ह्रल्लास
अंगसाद
अत्तिवैषम्य
अल्पमेत्तहतम
गौरव
श्वैत्य
शैत्य
श्लथांगत्व
श्वास
कास
अत्ततत्तिद्रता
Ah.Hr.Su.11
Ch.su.17
22
त्रिि वॄद्धि त्रिि क्षय
पीतावभासता
संताप
शीतकात्तमत्व
अल्पत्तिद्रता
मूर्ाघ
बलहात्ति
इक्तियदौबघल्य
पीतत्तवट्कता
पीतमूिता
पीतिेिता
पीतत्वकत्वम्
ग्लात्ति
ओजोत्तवस्रंस
दाह
त्ततिस्यता
तॄषा
क्रोध
क्षुधा
मंदोष्मता
मन्दात्ति
त्तिष्प्रभत्व
िंभ
शैत्य
अत्तियततोद
अरोचक
अत्तवपाक
अंगपारुष्य
क
ं प
गौरव
िख
शौक्ल्ल्यम्
ियिशौक्ल्ल्यम्
23
कफ वृद्धि कफ क्षय
शौक्ल्यम्
शैत्यम्
स्थैययम्
गौरव
अवसाद
तन्द्रा
सद्धित्रवश्लेष
अद्धस्थत्रवश्लेष
स्थौयम्
आलस्य
स्रोतःत्रिधान
मूर्ाय
श्वास
कास
प्रसेक
ह्रल्लास
अत्रिसाद
श्लथाांगत्व
रूक्षता
अांतदायह
आमाशयेतरश्लेष्माशयशून्यता
सद्धिशैत्रथय
तॄष्णा
दौर्यय
प्रजागरण
भ्रम
उद्वेष्टन
अांगमदय
िररप्लोष
तोद
दव
दाह
स्फोटन
चेिन
धुमायन
ह्रद्रव
श्रम
24
दोष गत्तत
प्राक
ृ त गत्तत
त्तवक
ृ त गत्तत
25
त्तिदोष भेद (sh.pra.5/28)
वात
प्राण
उदन
समान
व्यान
अिान
26
त्तिदोष भेद (sh.pra.5/32)
त्रिि
िाचक
भ्राजक
रञ्जक
आलोच
क
साधक
27
त्तिदोष भेद (sh.pra.5/28)
कफ
अवलम्ब
क
क्लेदक
र्ोधक
तियक
श्लेषक
28
वात त्तचत्तकत्सा(अ.हृ. सू.13/1-2)
• आहार- मधुर अम्ल लवण उष्ण त्तस्नग्ध पैत्तिक
गौत्तिक
• त्तवहार - अभ्यङ्ग मदघि वेिि िासि
• औषध- स्नेह, स्वेद, मृदु संशोधि, सेक, उष्ण त्तस्नग्ध
बक्ति, दीपि पाचि त्तसि स्नेह ,मेद्य त्तपत्तशत रस तैल
अिुवासि
29
त्तपि त्तचत्तकत्सा (अ.हृ. सू.13/4-9)
• आहार- मधुर त्तति कषाय पय
• त्तवहार - सुगक्तन्ध शीत हृद्य गन्ध उपसेवि, कण्ठे गुण
हार मणी उरस्, धृत्तत कपूघर चन्दि उशीर अिुलेप प्रदोष
चिम, सौध, हारर, गीत, त्तहमा अत्तिल, अयन्त्रेण सुखं
त्तमि पुि सक्तन्दग्ध मुग्ध वाक
् र्न्दािुवत्ततघिो दारा त्तप्रय
शील त्तवभूत्तषता शीताम्बुधारागभाघत्तण गृहाण्युद्यािदीत्तर्घका
सुतीथघत्तवपुलस्विसत्तललाशयसैकते साम्भोजजलतीरान्ते
कायमािे द्रुमाक
ु ले सौम्या भावा
• औषध- सत्तपघ पाि मधुर शीत त्तवरेचि
30
कफ त्तचत्तकत्सा (अ.हृ. सू.13/10-12)
• आहार- रूक्ष अल्प तीक्ष्ण उष्ण कटु त्तति कषाय
यूष
• त्तवहार - रत्ततप्रीत्तत प्रजागर अिेकरूप व्यायाम त्तचन्त
रूक्ष त्तवमदघि त्तिःसुखत्व सुखाय
• औषध- तीक्ष्ण वमि तीक्ष्ण रेचि दीर्घकालक्तस्थत मद्य
क्षौद्र मेदोघ्न औषध धूम उपवास गण्ड
ू ष
31
दोष -SHADRASA(cha.su.1/63,64),(cha.vi.1/6)
कटु
त्तति
कषाय
स्वादु
लवण
अम्ल
कटु
अम्ल
लवण
कषाय
स्वादु
त्तति
स्वादु
अम्ल
लवण
कषाय
कटु
त्तति
वात त्तपि कफ
CONCEPT OF त्तिदोष 32
Other Factors to be considered in
understanding dosha
• दू ष्यं देशं बलं कालमिलं प्रक
ृ त्ततं वयः।
सत्त्वं सात्म्यं तथाररहारमवस्थाश्च पृथक्तिधाः॥
सूक्ष्मसूक्ष्माः समीक्ष्यैषां दोषौषधत्तिरूपणे॥
यो वतघते त्तचत्तकत्सायां ि स स्खलत्तत जातुत्तचत्।(a.hru.13)
33
त्रिदोष काल
काल/द्धस्थत्रत वात त्रिि कफ
आयु वृिावस्था युवावस्था बाल्यावस्था
त्तदि सन्ध्याकाल मध्याि प्रातःकाल
रात्ति अक्तन्तमप्रहर मध्य रात्ति प्रारक्तम्भक काल
भोजि पररपक्वावस्था पच्यमािावस्था आमावस्था
34
दोष सांचय प्रकोि शमन
वात रीष्म वषाघ शरद्
त्तपि वषाघ शरद् हेमन्त्
कफ हेमन्त वसन्त रीष्म
सांचय प्रकोि शमन
35
दोष -AGNI(ch.vi.6/12)
36
त्तपिलात्तभभूत, त्तपिल
श्लेष्मात्तभभूत श्लेष्मल
वातात्तभभूत, वातल
सम वात त्तपि श्लेष्म प्रक
ृ त्तत
तीक्ष्ण
मन्द
त्तवषम
सम
दोष –DEHA PRAKRUTHI
• Vata
• Pitta
• Kapha
• Vata-pitta
• Pitta-kapha
• Vata-kapha
• Tridoshaja or sama prakruti
Ah.Hr.Su.1/10
37
दोष -देशं
• जाङ्गलं वातभूत्तयिमिूपं तु कफोल्बणम्॥
साधारणं सममलं त्तिधा भूदेशमात्तदशेत्।
(अ.हृ.सू.१२३)
• जाङ्गल-वातभूत्तयि
• आिूप- कफोल्बणम्
• साधारण- सममलं
38
दोष -KOSTHA
• कोष्ठः क्र
ू रो मृदुमघध्यो मध्यः स्यािैः समैरत्तप।
(अ.हृ.सू.१९)
वातोत्कषेण- क्र
ू र
त्तपिोत्कषेण- मृदु
कफोत्कषेण - मध्य
CONCEPT OF त्तिदोष 39
40
Discussion
• What is the reason behind the sequence vata
pitta kapha?
• Why beda of each doshas needed?
• How avastha of dosha is helpful in chikitsa?
• How vruddi and kshaya happens?
• How gati is important?
• Why sthana is essential?
• What is the relation between pradhana sthana
and avayava sthana?how it is usefull in
chikitsa
41
Sequence of दोष
वात -आशुभूररदारुणत्तवकारकतृघत्वात्
आशुकारर मुहुश्चारी
80 िािात्मज रोग
त्तपि -शरीरमूलभूतात्तिहेतुत्वात्
-when compared to कफ, त्तपि is
आशुकारर.
-40 िािात्मज रोग where in कफ has 20
िािात्मज रोग
42
Why beda?
• The types of each dosha is done for
vyavaharartha.
• Sharangadhara mentions treatment according
to types of each dosha.
43
साम & त्तिराम दोष लक्षण
• स्रोतोरोधबलभ्रंशगौरवात्तिलमूढताः।
आलस्यापक्तित्तिष्ठीवमलसङ्गारुत्तचक्लमाः॥
त्तलङ्ग
ं मलािां सामािां, त्तिरामाणां त्तवपयघयः॥
(a.hru.su.13/23-24)
ama dosha+dushya – jwaradi
ama dosha+mala- roga
45
साम त्तचत्तकत्सा
• सवघदेहप्रत्तवसृताि् सामाि् दोषाि् ि त्तिहघरेत्।
लीिाि् धातुष्विुक्तलक्लिाि् फलादामाद्रसात्तिव॥
आश्रयस्य त्तह िाशाय ते स्युदुघत्तिघहघरत्वतः॥ (a.hru.su.13/28)
सामाि् दोषाि् – लीिाि् - ि त्तिहघरेत्
सामाि् दोषाि् - उक्तलक्लि दोष- ि िम्भयेत्
• पाचिैदीपिैः स्नेहैिाि् स्वेदैश्च पररष्क
ृ ताि्।
शोधयेिोधिैः काले यथासन्नं यथाबलम्।
(a.hru.su.13/29)
46
स्थात्तिक साम दोष उदाहरण
• कफस्थािगते सामे रूक्षशीतैः प्रलेपयेत्||४४||
त्तपिस्थािगतेरप्येतत् सामे क
ु याघक्तित्तकक्तत्सतम्|
शोत्तणतस्यावसेक
ं च त्तवरेक
ं च त्तवशेषतः||४५||
मारुताशयसम्भूतेरप्यात्तदतः स्यात्तिरूक्षणम्|
(ch.chi.21/44-45)
• In त्तवसपघ for प्रलेप
• कफस्थािगते सामे - रूक्षशीतैः प्रलेपयेत्
• त्तपिस्थािगते सामे- रूक्षशीतैः प्रलेपयेत्
• मारुताशय सामे - त्तवरूक्षण
47
• दोषाः प्रवृिाः स्वं त्तलङ्ग
ं दशघयक्तन्त यथाबलम्|
क्षीणा जहत्तत त्तलङ्ग
ं स्वं, समाः स्वं कमघ क
ु वेते|(ch.su.17/62)
How to analyze Kshaya vriddi???
स्वं त्तलङ्ग
ं दशघयक्तन्त यथाबलम्
स्वं कमघ क
ु वेते
जहत्तत त्तलङ्ग
ं स्वं,
प्रवृिाः
समाः
क्षीणा
48
त्तचत्तकत्सा
• दोषाः क्षीणा बृंहत्तयतव्याः, क
ु त्तपताः प्रशमत्तयतव्याः, वृ
िा त्तिहघतघव्याः, समाः पररपाल्या इत्ततत्तसिान्तः |(su.ch.33.3)
त्तिहघतघव्याः
प्रशमत्तयतव्याः
पररपाल्या
बृंहत्तयतव्याः
क्षीणा
क
ु त्तपताः
वृिा
समाः
49
Kshaya vriddi chikitsa
• वृक्त्दः समािैः सवेषां त्तवपरीतैत्तवघपयघयः॥ (अ.हृ.सू.११४)
• द्रव्यतः - jala
• गुणतः - तैल, र्ृत, मधु
• कमघतः - त्तदवास्वप्न, अभ्यङ्ग,उितघि, शीताम्बुधारा
50
दोष कोष्ठ शाखाक्तस्थममाघत्तण
• व्यायामात्
• ऊष्मणात्
• तैक्ष्ण्यात्
• अत्तहताचरणात्
• द्रुतत्वान्मारुतस्य
रोगोत्पत्ति
51
दोष शाखाक्तस्थममाघत्तण कोष्ठ
• स्रोतोमुखत्तवशोधिात्
• वृक्त्द
• अत्तभष्यन्दिात्
• पाकात्
• वायोश्च त्तिरहात्
शोधि(ऊर्ध्घ or अध)
52
त्ततयघक
् गत दोषा
• प्रायक्तियघग्गता दोषाः क्लेशयन्त्यातुरांत्तश्चरम्॥
क
ु याघन्न तेषु त्वरया देहात्तिबलत्तवत् त्तक्रयाम्।
शमयेिाि् प्रयोगेण सुखं वा कोष्ठमाियेत्।
ज्ञात्वा कोष्ठप्रपन्नांश्च यथासन्नं त्तवत्तिहघरेत्॥(अ. हृ. १३२१- २२)
53
How sthana is classified?
• सवघशरीरचरािु वातत्तपिश्लेष्माणः सवघक्तिञ्छरीरे क
ु त्तप
-ताक
ु त्तपताः शुभाशुभात्ति क
ु वघक्तन्त-
प्रक
ृ त्ततभूताः शुभान्युपचयबलवणघप्रसादादीत्ति, अशुभात्ति
पुित्तवघक
ृ त्ततमापन्ना त्तवकारसञ्ज्ज्ञकात्ति|(ch.su.20/9)
• सवघदेहव्यात्तपत्वेरत्तप यो यक्तिन्नात्तधक्येि वतघते तिस्य
स्थािम्||अ.हृ. सू.१७- आ.र
54
The role of Dosha Sthana-Swasthana
हन्त्याशु युिं वक्र
े ण द्रव्यमामाशयान्मलाि्।
घ्राणेि चोर्ध्घजिूत्थाि् पक्वाधािाद् गुदेि च॥(a.hr.su.13/30)
वक्र
े ण- आमाशयाि् मलाि्
घ्राणेि- ऊर्ध्घजिूत्थाि्
गुदेि- पक्वाधािाद्
• स्थािे स्वस्थाि दोष वृक्ति- स्वस्थाि दोष त्तचत्तकत्सा
55
त्तचत्तकत्सा based on परस्थािगत दोष त्तवकल्प
• ति वायोः त्तपिस्थािगतस्य त्तपिवत् प्रतीकारः, त्तपि
स्य च कफस्थािगतस्य कफवत्, कफस्य चवातस्था
िगतस्य वातवत्;एष त्तक्रयात्तवभागः |(su.su.21/31)
कफस्थािगत- त्तपि- कफवत् प्रतीकारः
त्तपिस्थािगत- वात- त्तपिवत् प्रतीकारः
वातस्थािगत-कफ- वातवत् प्रतीकारः
56
त्तचत्तकत्सा based on परस्थािगत दोष त्तवकल्प
• आगन्तु दोष- हीिबल
• स्थात्तिक दोष - बल
• आगन्तु दोष- बल
• स्थात्तिक दोष - हीि बल
• आगन्तु दोष & स्थात्तिक दोष- तुल्यबल
स्थात्ति त्तचत्तकत्सा
आगन्तु दोष
त्तचत्तकत्सा
आगन्तुं शमयेद्दोषं स्थात्तििं प्रत्ततक
ृ त्य वा॥(अ.हृ.सू.13/20)
57
स्थात्तिक दोष & आगन्तु दोष उदाहरण
• आमाशयगते वाते कफ
े पक्वाशयात्तश्रते|
रूक्षपूवो त्तहतः स्वेदः स्नेहपूवघिथैव च||(ch.su.149)
• कफ स्थाि गत वात- रूक्षपूवो स्वेदः
• वात स्थाि गत कफ- स्नेहपूवघ स्वेदः
58
Dosha avastha-sadhya- sadhyata
• Eka doshaja – sadhya
• Samsarga doshaja- kruchra sadhya
• Sannipatha doshaja- asadhya
59
CONCLUSION
• These tridosha’s are all pervasive and multi
dimensional in nature.
• Tridosha are responsible for swasthya rakshana
and also roga utpathi in Shareera.
• Tridosha are the cause for the deha formation
which starts from garbha formation.
• Tridosha are influenced by many factors like
ahara, vihara, aushadha, kala, ruthu etc so,
knowing it in detail and doing chikitsa according
to it is very much important.
60
61
दोष मागघ त्तवरोध त्तचत्तकत्सा
• Urdva- rakta pitta
• Tiryak gati –kushta cardi vega dharana
• Adho gati –in atisara upekshana, sthambhana
62
Panchakarma -dosha
63
• What is relation between pradhana stana and
avayava stana?how it is usefull in chikitsa
• If in Vata ashraya asthi, pitha prakopa is there
how chikitsa will be?
• How vruddi and kshaya happens
• Vata is vitiated and taking pitha or kapha
lodging somewhere and causing disease how
treatment will be? Siddi 1st today discussion
64
The role of Dosha gati in chikitsa….
• Chaya
• prakopa
• Prashama
• सञ्चयेरपहृता दोषा लभन्ते िोिरा गतीः |
ते तूिरासु गत्ततषु भवक्तन्त बलविराः ||३७||
65
Importance of guna
• Saamanya guna upayoga viruddha guna tyaga.
67
Viparitha viparitha arthakari
68
How dosha goes urdva tiryak and
adha?
• Dhamani and sira
69
In Vasantha if it is raining what
happens to doshas and what is
regimen to follow
70
How Dosha dushya sammurchana
happens ?
• On Prakrutha and vaikrutha gati discussion
• Kapha how bala what makes act as mala?
71
Vyana apana etc relation and word
meaning like all dosha types
72
Sadhya asadya
• In Balya avastha vata vikara comes how
treatment ?
• In vata kala kapha symptoms comes then how
treatment
•
73
From which guna of pitta agni is
teeksha ,kapha-manda, vata –
vishama?
76
Dosha vikalpa explain and can answer
prakruthi agni koshta dwandva
sannipatha
77
The role of dosha gati,sthana,prakruta
in swasthya
• Avyahata gati….
79

Más contenido relacionado

La actualidad más candente (20)

Karma
KarmaKarma
Karma
 
samanya vishesh.pdf
samanya vishesh.pdfsamanya vishesh.pdf
samanya vishesh.pdf
 
Understanding the Concept of Kriyakala
Understanding the Concept of Kriyakala   Understanding the Concept of Kriyakala
Understanding the Concept of Kriyakala
 
Paradi gunas
Paradi gunasParadi gunas
Paradi gunas
 
Panchavidha Kashay Kalpana
Panchavidha Kashay KalpanaPanchavidha Kashay Kalpana
Panchavidha Kashay Kalpana
 
Shatkriya kala
Shatkriya kalaShatkriya kala
Shatkriya kala
 
Guruvadi guna
Guruvadi gunaGuruvadi guna
Guruvadi guna
 
Ashtadasha samskara of parada part one.
Ashtadasha samskara of parada part one.Ashtadasha samskara of parada part one.
Ashtadasha samskara of parada part one.
 
Kriya kala
Kriya kalaKriya kala
Kriya kala
 
Applicability of Lepa in Swastha
Applicability of Lepa in SwasthaApplicability of Lepa in Swastha
Applicability of Lepa in Swastha
 
Applied aspect of Rasa (PERCEPTION OF TASTE)
Applied aspect of Rasa (PERCEPTION OF TASTE)Applied aspect of Rasa (PERCEPTION OF TASTE)
Applied aspect of Rasa (PERCEPTION OF TASTE)
 
Prabhava
PrabhavaPrabhava
Prabhava
 
Vata Prakruti Purusha Lakshana
Vata Prakruti Purusha LakshanaVata Prakruti Purusha Lakshana
Vata Prakruti Purusha Lakshana
 
Dhatu sarata
Dhatu sarataDhatu sarata
Dhatu sarata
 
Parada bandhas
Parada bandhasParada bandhas
Parada bandhas
 
Samanya vishesha
Samanya visheshaSamanya vishesha
Samanya vishesha
 
Sadharana rasa
Sadharana rasaSadharana rasa
Sadharana rasa
 
Ashtasamskara of parada
Ashtasamskara of paradaAshtasamskara of parada
Ashtasamskara of parada
 
Lepa and its Application
Lepa and its ApplicationLepa and its Application
Lepa and its Application
 
Mala pradoshaj vikar.pptx
Mala pradoshaj vikar.pptxMala pradoshaj vikar.pptx
Mala pradoshaj vikar.pptx
 

Similar a tridosha final.pptx

Leshaya Margna - 2
Leshaya Margna - 2Leshaya Margna - 2
Leshaya Margna - 2Jainkosh
 
Sutra 36-53
Sutra 36-53Sutra 36-53
Sutra 36-53Jainkosh
 
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotasChikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas7412849473
 
Sodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptxSodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptxe-MAP
 
पंच महाभूत.pptx
पंच महाभूत.pptxपंच महाभूत.pptx
पंच महाभूत.pptxVeenaMoondra
 
AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)
AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)
AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)Dr priti Masaram
 
Gyanmargna - Avdhigyan
Gyanmargna - AvdhigyanGyanmargna - Avdhigyan
Gyanmargna - AvdhigyanJainkosh
 
Sutra 8-35
Sutra 8-35Sutra 8-35
Sutra 8-35Jainkosh
 
७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptx७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptxAnjaliSolanki50
 
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptxGherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptxDr Shivam Mishra
 
ojas pptx ayurvedic part . english meaning immunity
ojas pptx ayurvedic part . english meaning immunityojas pptx ayurvedic part . english meaning immunity
ojas pptx ayurvedic part . english meaning immunityKattyNain
 
Bal sanskarkendraekmahatvapoornakadam
Bal sanskarkendraekmahatvapoornakadamBal sanskarkendraekmahatvapoornakadam
Bal sanskarkendraekmahatvapoornakadamgurusewa
 

Similar a tridosha final.pptx (20)

Leshaya Margna - 2
Leshaya Margna - 2Leshaya Margna - 2
Leshaya Margna - 2
 
Sutra 36-53
Sutra 36-53Sutra 36-53
Sutra 36-53
 
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotasChikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
 
Sodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptxSodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptx
 
पंच महाभूत.pptx
पंच महाभूत.pptxपंच महाभूत.pptx
पंच महाभूत.pptx
 
AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)
AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)
AYURVED PRAKASH & ANANDKANDA A SHORT REVIEW.( DR. PRITI MASARAM)
 
Gyanmargna - Avdhigyan
Gyanmargna - AvdhigyanGyanmargna - Avdhigyan
Gyanmargna - Avdhigyan
 
Sutra 8-35
Sutra 8-35Sutra 8-35
Sutra 8-35
 
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majjaQualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
 
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majjaQualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
 
७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptx७. मल निरुपण.pptx
७. मल निरुपण.pptx
 
DOC-20230327-WA0005^.pptx
DOC-20230327-WA0005^.pptxDOC-20230327-WA0005^.pptx
DOC-20230327-WA0005^.pptx
 
SHAT KRIYAKALA.pptx
SHAT KRIYAKALA.pptxSHAT KRIYAKALA.pptx
SHAT KRIYAKALA.pptx
 
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptxGherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
Gherand Samhita By Dr Shivam Mishra .pptx
 
ojas pptx ayurvedic part . english meaning immunity
ojas pptx ayurvedic part . english meaning immunityojas pptx ayurvedic part . english meaning immunity
ojas pptx ayurvedic part . english meaning immunity
 
06_Sundara Kandam_v3.pdf
06_Sundara Kandam_v3.pdf06_Sundara Kandam_v3.pdf
06_Sundara Kandam_v3.pdf
 
Rajaswalaa paricharyaa
Rajaswalaa paricharyaaRajaswalaa paricharyaa
Rajaswalaa paricharyaa
 
Bal sanskarkendraekmahatvapoornakadam
Bal sanskarkendraekmahatvapoornakadamBal sanskarkendraekmahatvapoornakadam
Bal sanskarkendraekmahatvapoornakadam
 
BalSanskarKendraEkMahatvaPoornaKadam
BalSanskarKendraEkMahatvaPoornaKadamBalSanskarKendraEkMahatvaPoornaKadam
BalSanskarKendraEkMahatvaPoornaKadam
 
Purish (Stool) Exam According To Ayurveda
Purish (Stool) Exam According To AyurvedaPurish (Stool) Exam According To Ayurveda
Purish (Stool) Exam According To Ayurveda
 

Más de shruthipanambur

Más de shruthipanambur (12)

ANALYSING SHLOKA.pptx
ANALYSING SHLOKA.pptxANALYSING SHLOKA.pptx
ANALYSING SHLOKA.pptx
 
VAADA MARGA.pptx
VAADA MARGA.pptxVAADA MARGA.pptx
VAADA MARGA.pptx
 
swabhavoparama vaada.pptx
swabhavoparama vaada.pptxswabhavoparama vaada.pptx
swabhavoparama vaada.pptx
 
stambana.pptx
stambana.pptxstambana.pptx
stambana.pptx
 
rasayana.pptx
rasayana.pptxrasayana.pptx
rasayana.pptx
 
Pathyapathya-converted.pptx
Pathyapathya-converted.pptxPathyapathya-converted.pptx
Pathyapathya-converted.pptx
 
kshata ksheena.pptx
kshata ksheena.pptxkshata ksheena.pptx
kshata ksheena.pptx
 
MANUSCRIPTOLOGY shruthi ppt.pptx
MANUSCRIPTOLOGY shruthi ppt.pptxMANUSCRIPTOLOGY shruthi ppt.pptx
MANUSCRIPTOLOGY shruthi ppt.pptx
 
atma nirupana concept.pptx
atma nirupana concept.pptxatma nirupana concept.pptx
atma nirupana concept.pptx
 
Shotha presentation.pptx
Shotha presentation.pptxShotha presentation.pptx
Shotha presentation.pptx
 
concept of jaina darshana.pptx
concept of jaina darshana.pptxconcept of jaina darshana.pptx
concept of jaina darshana.pptx
 
Kamala (jaundice) by Dr. Shruthi Panambur
Kamala (jaundice) by Dr. Shruthi PanamburKamala (jaundice) by Dr. Shruthi Panambur
Kamala (jaundice) by Dr. Shruthi Panambur
 

Último

AMAZING VIP Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...
AMAZING VIP  Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...AMAZING VIP  Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...
AMAZING VIP Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...nr802185
 
Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...
Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...
Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...gragmanisha42
 
amlapitta ayurvedic approach with treatment
amlapitta ayurvedic approach with treatmentamlapitta ayurvedic approach with treatment
amlapitta ayurvedic approach with treatmentVeenuYadav9
 
AMAZING VIP Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...
AMAZING VIP  Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...AMAZING VIP  Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...
AMAZING VIP Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...nr802185
 
Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...
Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...
Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...jennyeacort
 
Best VIP Call Girls {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class Model
Best VIP Call Girls  {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class ModelBest VIP Call Girls  {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class Model
Best VIP Call Girls {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class Modelnr802185
 
TOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class Model
TOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class ModelTOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class Model
TOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class Modelnr802185
 

Último (7)

AMAZING VIP Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...
AMAZING VIP  Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...AMAZING VIP  Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...
AMAZING VIP Russian Call Girls Dwarka KAMALINI 9711199012 Russian High Class...
 
Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...
Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...
Low Rate Call Girls Thiruvananthapuram * 7001035870 Thiruvananthapuram's Grac...
 
amlapitta ayurvedic approach with treatment
amlapitta ayurvedic approach with treatmentamlapitta ayurvedic approach with treatment
amlapitta ayurvedic approach with treatment
 
AMAZING VIP Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...
AMAZING VIP  Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...AMAZING VIP  Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...
AMAZING VIP Russian Call Girls Connaught Place ASHVI 9711199012 Russian High...
 
Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...
Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...
Call Girls In Delhi Paharganj +91)꧁9711147426꧂Escorts Service 24 × 7 Online B...
 
Best VIP Call Girls {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class Model
Best VIP Call Girls  {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class ModelBest VIP Call Girls  {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class Model
Best VIP Call Girls {{Laxmi Nagar Delhi}}9711199012 Russian High Class Model
 
TOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class Model
TOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class ModelTOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class Model
TOP VIP Call Girls Janakpuri 9711199012 Russian High Class Model
 

tridosha final.pptx

  • 1. APPLIED ASPECTS OF TRIDOSHA PRESENTER Dr. Shruthi Panambur 1st year PG scholar Dept of PG studies in Ayurveda Samhita and Siddhanta Sri Sri College of Ayurvedic Science & Research hospital GUIDED BY Dr. Sri Nagesh K.A Professor & HOD Dept of PG studies in Ayurveda Samhita and Siddhanta Sri Sri College of Ayurvedic Science & Research hospital 1
  • 2. CONTENT 2 1. INTRODUCTION 2. REVIEW OF LITERATURE 3. DISCUSSION 4. CONCLUSION
  • 3. INTRODUCTION • Universe is continuously going through the process of srushti, sthithi, laya which are mutually inter-connected with each other. These process are maintained by the proper functioning of surya, soma, anila. As ayurveda believes in loka purusha siddanta, srushti, sthithi, laya of the shareera takes place by three types of dynamic energies known as tridoshas. • Hence it is very much necessary to understand in detail about these. 3
  • 4. REVIEW OF LITERATURE • उत्पत्ति of त्तिदोष • दोष word व्युत्पत्ति • दोष त्तिरुक्ति • दोष REFERENCES • त्तिदोष व्युत्पत्ति • त्तिदोष PRAMANA • त्तिदोष & PANCHAMAHABHUTHA 4
  • 5. त्रिदोष उत्पत्रि • सॄत्ति उत्पत्ति अव्यि महत् अहंकार सत्व रजस् तमस् दश इक्तिय पञ्चतन्मािा पञ्चमहाभुत त्रिदोष 5
  • 7. दोष त्तिरुक्ति • दू ष्यत्यिेिेत्तत दोषः। (शब्दकल्पद्रुम) • दू षणस्वभावत्वादू षणस्वभावत्वाद्दोषा । (अ.सं.सू.२०.5) • शरीरदू षणाद्दोषा…….( sha.pra5/24) • ….धात्वादीि् दू षयन्तीत्तत |( sha. Gudaartha deepika pra 5/2) 7
  • 8. PRIMARY REFERENCE OF त्तिदोष IN SAMHITA • Rigveda -A references to 3 physiological factors under a collective name of tridhatus, is available in rigveda. sayana, the commentator of vedas, explains, this term as a synonym for vata, pitha, kapha. • चरक संत्तहत – सूिस्थाि- 1/57- दीर्घञ्जीत्तवतीयमध्यायं o वायुः त्तपिं कफश्चोिः शारीरो दोषसङ्ग् रहः| • सुश्रुत संत्तहत - सूिस्थाि- 1/24(2)- वेदोत्पत्तिमध्यायं o शारीरास्त्वन्नपािमूला वातत्तपिकफशोत्तणतसत्तन्नपातवैषम्यत्तित्तमिाः | • अिाङ्गहृदय- सूिस्थाि- 1/6- आयुष्कामीयमध्यायं o वायुः त्तपिं कफश्चेत्तत ियो दोषाः समासतः | • शाङ्ग घ धर संत्तहता- प्रथम खण्ड-5/2- कलात्तदकाख्यािाध्यायः o ियो दोषा .....| 8
  • 9. त्तिदोष व्युत्पत्ति (su.su.21/5) वात •वा- गत्ततगन्धियोः त्तपि •तप- संतापे श्लेष्म कफ • क्तश्लष- आत्तलङ्गिे • क े ि जलेि फलत्तत फल। (वाचस्पत्यम्) 9
  • 11. त्तिदोष & PANCHAMAHABHUTHA वायु आकाश अत्ति अप् अप् पृक्ति वात त्तपि कफ 11
  • 12. • TRIDOSHA GUNA • TRIDOSHA STHANA • TRIDOSHA GATI • TRIDOSHA PRAKRUTHA KARMA • TRIDOSHA VIKRUTHA KARMA 1. VRUDHI 2. KSHAYA 3. PRAKOPA • TRIDOSHA BEDA • CHIKITSA 12
  • 13. त्तिदोष गुण वात त्रिि कफ च.सू 1,12 रूक्ष, शीतो, लर्ु, सूक्ष्म, चल(दारुण), त्तवशद, खर सस्नेह उष्ण तीक्ष्ण द्रव सर गुरु, शीत, मृदु, त्तस्नग्ध, क्तस्थर,त्तपक्तिल सु.सू 21/1 5 रूक्ष, शीतो, लर्ु, खर(su.ni.1/7) तीक्ष्ण द्रव पूत्तत उष्ण वणघ-पीत िील गुरु, त्तस्नग्ध, त्तपक्तिल, शीत, वणघ-श्वेत अ.हृ 1/11 -12 रूक्ष, लर्ु, शीतो, खर, सूक्ष्मः, चल . सस्नेह, तीक्ष्ण, उष्ण, लर्ु, त्तवस्र, सर , द्रव त्तस्नग्ध, शीत, गुरु, मन्द श्लक्ष्ण मृत्स्न क्तस्थर शा.प्र सूक्ष्मः रूक्षो लर्ु चल शीतो गुण- उष्ण द्रव वणघ-पीत िील गुण-शीत त्तस्नग्ध गुरु त्तपक्तिल ; वणघ-श्वेत 13
  • 14. त्तिदोष -RASA त्रिि कफ च.सू.1 अम्ल कटु मधुर सु.सू. 21/15 अत्तवदग्ध-कटु त्तवदग्ध- अम्ल अत्तवदग्ध-मधुर त्तवदग्ध-लवण शा.प्र अत्तवदग्ध-कटु त्तति त्तवदग्ध- अम्ल अत्तवदग्ध-स्वादु त्तवदग्ध-लवण 14
  • 16. ऊर्ध्घ शरीर मध्य शरीर अध शरीर दोष - सामान्य स्थाि(ch.su.20/8) 16
  • 17. दोष –सामान्य स्थाि(अवयव भेद) वात त्रिि कफ च.सू2 0/8 बक्ति पुरीषाधािं कत्तट सक्तित्ति पाद लसीक त्तशर रीव पवाघत्तण आमाशय सु.सू. 21/12 श्रोत्तणगुदसंश्रय पक्वामाशय मध्यं, यक ृ त्, प्लीह,हृदय,दृत्ति,त्वक ् उर, त्तजह्वामूलकण्ठ, त्तशर, संत्तधषु अ.हृ 12/1,2,3 कत्तट सक्ति, श्रोि, स्पशघिेक्तियम्. आमशय लत्तसक दृक ् स्पशघि कण्ठ, त्तशर, क्लोम, पवाघत्तण, आमाशय घ्राण त्तजह्वा शा.प्र मलाशय,कोष्ठेचरेत्, वत्ति िाि,हृत्तद,कण्ठे , सवाघङ्गदेश अग्न्याशय, त्वच, यक ृ त् िेियुगुल,हृत्तद आमाशय मूत्तनघ कण्ठ हृत्तद संत्तधषु 17
  • 18. त्तिदोष & सप्तधातु (a.hru.11.26-28) 18 वात • अक्तस्थ त्तपि • रि कफ • रस मांस मेद • मज्ज शुक्र आश्रय आश्रयी भाव
  • 19. त्तिदोष & त्तिमल त्तपि • स्वेद कफ • मूि • पुरीष 19 आश्रय आश्रयी भाव
  • 20. दोष चरक (Ch.su18) वाग्भट (Ah.hr.su.11) सुश्रुत (su.su.15) वात उत्साह उच्छ्वास त्तिश्वास चेिा सम्यक ् गत्तत of धातु सम्यक ् गत्ततमतां of पुरीषात्तद उत्साह उच्छ्वास त्तिश्वास चेिा वेग प्रवतघि सम्यक ् गत्तत of धातु, पाटव of अक्ष प्रस्पन्दि उव्दहि पूरण त्तववेक धारण त्तपि पक्ति उष्म दशघि क्षुत् तृट् देह मादघवता प्रभा, मिः प्रसाद, मेधा पक्ति उष्म दशघि causes for क्षुत् तृट् रूत्तच प्रभा मेधा धी शौयघ तिुता मादघवता राग पक्ति ओज तेज मेधा उष्मा अत्ति कमघ अिुरहं कफ स्नेहो बन्ध क्तस्थरत्व गौरव वॄषता बलम् क्षमा धॄत्तत अलोभ क्तस्थरत्व त्तस्नग्धत्व सक्तन्धबन्ध क्षमात्तद सक्तन्ध संश्लेषण, स्नेहि रोपण पूरण बल स्थैयघ उदककमघ अिुरहं त्तिदोष प्राक ृ त कमघ 20
  • 21. दोष गत्तत • क्षयः स्थािं च वृक्तिश्च दोषाणां त्तित्तवधा गत्ततः| ऊर्ध्ं चाधश्च त्ततयघक्च त्तवज्ञेया त्तित्तवधारपरा|| त्तित्तवधा चापरा कोष्ठशाखाममाघक्तस्थसक्तन्धषु| इत्युिा त्तवत्तधभेदेि दोषाणां त्तित्तवधा गत्ततः|(च. सू.११२-११३) •क्षयः •स्थािं •वृक्ति •ऊर्ध्ं •अध •त्ततयघक ् •कोष्ठ •शाखा •ममाघक्तस्थस क्तन्धषु 21
  • 22. वात वॄद्धि वात क्षय त्वक ् पारुष्य गािकम्प कार्श्घ संज्ञािाश इंत्तद्रयोपर्ात (भ्रंश) कार्ष्ण्घ अक्तस्थशूल मज्जाशोष आध्माि गािस्फ ु रण आटोप मोह दैन्यम् उष्णकात्तमत्व भयम् शोक प्रलाप भ्रम त्तिद्रािाश अल्पबल मन्दचेिा अल्पवाक ् अप्रहषघ मूढसंज्ञता प्रसेक अरुत्तच ह्रल्लास अंगसाद अत्तिवैषम्य अल्पमेत्तहतम गौरव श्वैत्य शैत्य श्लथांगत्व श्वास कास अत्ततत्तिद्रता Ah.Hr.Su.11 Ch.su.17 22
  • 23. त्रिि वॄद्धि त्रिि क्षय पीतावभासता संताप शीतकात्तमत्व अल्पत्तिद्रता मूर्ाघ बलहात्ति इक्तियदौबघल्य पीतत्तवट्कता पीतमूिता पीतिेिता पीतत्वकत्वम् ग्लात्ति ओजोत्तवस्रंस दाह त्ततिस्यता तॄषा क्रोध क्षुधा मंदोष्मता मन्दात्ति त्तिष्प्रभत्व िंभ शैत्य अत्तियततोद अरोचक अत्तवपाक अंगपारुष्य क ं प गौरव िख शौक्ल्ल्यम् ियिशौक्ल्ल्यम् 23
  • 24. कफ वृद्धि कफ क्षय शौक्ल्यम् शैत्यम् स्थैययम् गौरव अवसाद तन्द्रा सद्धित्रवश्लेष अद्धस्थत्रवश्लेष स्थौयम् आलस्य स्रोतःत्रिधान मूर्ाय श्वास कास प्रसेक ह्रल्लास अत्रिसाद श्लथाांगत्व रूक्षता अांतदायह आमाशयेतरश्लेष्माशयशून्यता सद्धिशैत्रथय तॄष्णा दौर्यय प्रजागरण भ्रम उद्वेष्टन अांगमदय िररप्लोष तोद दव दाह स्फोटन चेिन धुमायन ह्रद्रव श्रम 24
  • 25. दोष गत्तत प्राक ृ त गत्तत त्तवक ृ त गत्तत 25
  • 29. वात त्तचत्तकत्सा(अ.हृ. सू.13/1-2) • आहार- मधुर अम्ल लवण उष्ण त्तस्नग्ध पैत्तिक गौत्तिक • त्तवहार - अभ्यङ्ग मदघि वेिि िासि • औषध- स्नेह, स्वेद, मृदु संशोधि, सेक, उष्ण त्तस्नग्ध बक्ति, दीपि पाचि त्तसि स्नेह ,मेद्य त्तपत्तशत रस तैल अिुवासि 29
  • 30. त्तपि त्तचत्तकत्सा (अ.हृ. सू.13/4-9) • आहार- मधुर त्तति कषाय पय • त्तवहार - सुगक्तन्ध शीत हृद्य गन्ध उपसेवि, कण्ठे गुण हार मणी उरस्, धृत्तत कपूघर चन्दि उशीर अिुलेप प्रदोष चिम, सौध, हारर, गीत, त्तहमा अत्तिल, अयन्त्रेण सुखं त्तमि पुि सक्तन्दग्ध मुग्ध वाक ् र्न्दािुवत्ततघिो दारा त्तप्रय शील त्तवभूत्तषता शीताम्बुधारागभाघत्तण गृहाण्युद्यािदीत्तर्घका सुतीथघत्तवपुलस्विसत्तललाशयसैकते साम्भोजजलतीरान्ते कायमािे द्रुमाक ु ले सौम्या भावा • औषध- सत्तपघ पाि मधुर शीत त्तवरेचि 30
  • 31. कफ त्तचत्तकत्सा (अ.हृ. सू.13/10-12) • आहार- रूक्ष अल्प तीक्ष्ण उष्ण कटु त्तति कषाय यूष • त्तवहार - रत्ततप्रीत्तत प्रजागर अिेकरूप व्यायाम त्तचन्त रूक्ष त्तवमदघि त्तिःसुखत्व सुखाय • औषध- तीक्ष्ण वमि तीक्ष्ण रेचि दीर्घकालक्तस्थत मद्य क्षौद्र मेदोघ्न औषध धूम उपवास गण्ड ू ष 31
  • 33. Other Factors to be considered in understanding dosha • दू ष्यं देशं बलं कालमिलं प्रक ृ त्ततं वयः। सत्त्वं सात्म्यं तथाररहारमवस्थाश्च पृथक्तिधाः॥ सूक्ष्मसूक्ष्माः समीक्ष्यैषां दोषौषधत्तिरूपणे॥ यो वतघते त्तचत्तकत्सायां ि स स्खलत्तत जातुत्तचत्।(a.hru.13) 33
  • 34. त्रिदोष काल काल/द्धस्थत्रत वात त्रिि कफ आयु वृिावस्था युवावस्था बाल्यावस्था त्तदि सन्ध्याकाल मध्याि प्रातःकाल रात्ति अक्तन्तमप्रहर मध्य रात्ति प्रारक्तम्भक काल भोजि पररपक्वावस्था पच्यमािावस्था आमावस्था 34
  • 35. दोष सांचय प्रकोि शमन वात रीष्म वषाघ शरद् त्तपि वषाघ शरद् हेमन्त् कफ हेमन्त वसन्त रीष्म सांचय प्रकोि शमन 35
  • 36. दोष -AGNI(ch.vi.6/12) 36 त्तपिलात्तभभूत, त्तपिल श्लेष्मात्तभभूत श्लेष्मल वातात्तभभूत, वातल सम वात त्तपि श्लेष्म प्रक ृ त्तत तीक्ष्ण मन्द त्तवषम सम
  • 37. दोष –DEHA PRAKRUTHI • Vata • Pitta • Kapha • Vata-pitta • Pitta-kapha • Vata-kapha • Tridoshaja or sama prakruti Ah.Hr.Su.1/10 37
  • 38. दोष -देशं • जाङ्गलं वातभूत्तयिमिूपं तु कफोल्बणम्॥ साधारणं सममलं त्तिधा भूदेशमात्तदशेत्। (अ.हृ.सू.१२३) • जाङ्गल-वातभूत्तयि • आिूप- कफोल्बणम् • साधारण- सममलं 38
  • 39. दोष -KOSTHA • कोष्ठः क्र ू रो मृदुमघध्यो मध्यः स्यािैः समैरत्तप। (अ.हृ.सू.१९) वातोत्कषेण- क्र ू र त्तपिोत्कषेण- मृदु कफोत्कषेण - मध्य CONCEPT OF त्तिदोष 39
  • 41. • What is the reason behind the sequence vata pitta kapha? • Why beda of each doshas needed? • How avastha of dosha is helpful in chikitsa? • How vruddi and kshaya happens? • How gati is important? • Why sthana is essential? • What is the relation between pradhana sthana and avayava sthana?how it is usefull in chikitsa 41
  • 42. Sequence of दोष वात -आशुभूररदारुणत्तवकारकतृघत्वात् आशुकारर मुहुश्चारी 80 िािात्मज रोग त्तपि -शरीरमूलभूतात्तिहेतुत्वात् -when compared to कफ, त्तपि is आशुकारर. -40 िािात्मज रोग where in कफ has 20 िािात्मज रोग 42
  • 43. Why beda? • The types of each dosha is done for vyavaharartha. • Sharangadhara mentions treatment according to types of each dosha. 43
  • 44. साम & त्तिराम दोष लक्षण • स्रोतोरोधबलभ्रंशगौरवात्तिलमूढताः। आलस्यापक्तित्तिष्ठीवमलसङ्गारुत्तचक्लमाः॥ त्तलङ्ग ं मलािां सामािां, त्तिरामाणां त्तवपयघयः॥ (a.hru.su.13/23-24) ama dosha+dushya – jwaradi ama dosha+mala- roga 45
  • 45. साम त्तचत्तकत्सा • सवघदेहप्रत्तवसृताि् सामाि् दोषाि् ि त्तिहघरेत्। लीिाि् धातुष्विुक्तलक्लिाि् फलादामाद्रसात्तिव॥ आश्रयस्य त्तह िाशाय ते स्युदुघत्तिघहघरत्वतः॥ (a.hru.su.13/28) सामाि् दोषाि् – लीिाि् - ि त्तिहघरेत् सामाि् दोषाि् - उक्तलक्लि दोष- ि िम्भयेत् • पाचिैदीपिैः स्नेहैिाि् स्वेदैश्च पररष्क ृ ताि्। शोधयेिोधिैः काले यथासन्नं यथाबलम्। (a.hru.su.13/29) 46
  • 46. स्थात्तिक साम दोष उदाहरण • कफस्थािगते सामे रूक्षशीतैः प्रलेपयेत्||४४|| त्तपिस्थािगतेरप्येतत् सामे क ु याघक्तित्तकक्तत्सतम्| शोत्तणतस्यावसेक ं च त्तवरेक ं च त्तवशेषतः||४५|| मारुताशयसम्भूतेरप्यात्तदतः स्यात्तिरूक्षणम्| (ch.chi.21/44-45) • In त्तवसपघ for प्रलेप • कफस्थािगते सामे - रूक्षशीतैः प्रलेपयेत् • त्तपिस्थािगते सामे- रूक्षशीतैः प्रलेपयेत् • मारुताशय सामे - त्तवरूक्षण 47
  • 47. • दोषाः प्रवृिाः स्वं त्तलङ्ग ं दशघयक्तन्त यथाबलम्| क्षीणा जहत्तत त्तलङ्ग ं स्वं, समाः स्वं कमघ क ु वेते|(ch.su.17/62) How to analyze Kshaya vriddi??? स्वं त्तलङ्ग ं दशघयक्तन्त यथाबलम् स्वं कमघ क ु वेते जहत्तत त्तलङ्ग ं स्वं, प्रवृिाः समाः क्षीणा 48
  • 48. त्तचत्तकत्सा • दोषाः क्षीणा बृंहत्तयतव्याः, क ु त्तपताः प्रशमत्तयतव्याः, वृ िा त्तिहघतघव्याः, समाः पररपाल्या इत्ततत्तसिान्तः |(su.ch.33.3) त्तिहघतघव्याः प्रशमत्तयतव्याः पररपाल्या बृंहत्तयतव्याः क्षीणा क ु त्तपताः वृिा समाः 49
  • 49. Kshaya vriddi chikitsa • वृक्त्दः समािैः सवेषां त्तवपरीतैत्तवघपयघयः॥ (अ.हृ.सू.११४) • द्रव्यतः - jala • गुणतः - तैल, र्ृत, मधु • कमघतः - त्तदवास्वप्न, अभ्यङ्ग,उितघि, शीताम्बुधारा 50
  • 50. दोष कोष्ठ शाखाक्तस्थममाघत्तण • व्यायामात् • ऊष्मणात् • तैक्ष्ण्यात् • अत्तहताचरणात् • द्रुतत्वान्मारुतस्य रोगोत्पत्ति 51
  • 51. दोष शाखाक्तस्थममाघत्तण कोष्ठ • स्रोतोमुखत्तवशोधिात् • वृक्त्द • अत्तभष्यन्दिात् • पाकात् • वायोश्च त्तिरहात् शोधि(ऊर्ध्घ or अध) 52
  • 52. त्ततयघक ् गत दोषा • प्रायक्तियघग्गता दोषाः क्लेशयन्त्यातुरांत्तश्चरम्॥ क ु याघन्न तेषु त्वरया देहात्तिबलत्तवत् त्तक्रयाम्। शमयेिाि् प्रयोगेण सुखं वा कोष्ठमाियेत्। ज्ञात्वा कोष्ठप्रपन्नांश्च यथासन्नं त्तवत्तिहघरेत्॥(अ. हृ. १३२१- २२) 53
  • 53. How sthana is classified? • सवघशरीरचरािु वातत्तपिश्लेष्माणः सवघक्तिञ्छरीरे क ु त्तप -ताक ु त्तपताः शुभाशुभात्ति क ु वघक्तन्त- प्रक ृ त्ततभूताः शुभान्युपचयबलवणघप्रसादादीत्ति, अशुभात्ति पुित्तवघक ृ त्ततमापन्ना त्तवकारसञ्ज्ज्ञकात्ति|(ch.su.20/9) • सवघदेहव्यात्तपत्वेरत्तप यो यक्तिन्नात्तधक्येि वतघते तिस्य स्थािम्||अ.हृ. सू.१७- आ.र 54
  • 54. The role of Dosha Sthana-Swasthana हन्त्याशु युिं वक्र े ण द्रव्यमामाशयान्मलाि्। घ्राणेि चोर्ध्घजिूत्थाि् पक्वाधािाद् गुदेि च॥(a.hr.su.13/30) वक्र े ण- आमाशयाि् मलाि् घ्राणेि- ऊर्ध्घजिूत्थाि् गुदेि- पक्वाधािाद् • स्थािे स्वस्थाि दोष वृक्ति- स्वस्थाि दोष त्तचत्तकत्सा 55
  • 55. त्तचत्तकत्सा based on परस्थािगत दोष त्तवकल्प • ति वायोः त्तपिस्थािगतस्य त्तपिवत् प्रतीकारः, त्तपि स्य च कफस्थािगतस्य कफवत्, कफस्य चवातस्था िगतस्य वातवत्;एष त्तक्रयात्तवभागः |(su.su.21/31) कफस्थािगत- त्तपि- कफवत् प्रतीकारः त्तपिस्थािगत- वात- त्तपिवत् प्रतीकारः वातस्थािगत-कफ- वातवत् प्रतीकारः 56
  • 56. त्तचत्तकत्सा based on परस्थािगत दोष त्तवकल्प • आगन्तु दोष- हीिबल • स्थात्तिक दोष - बल • आगन्तु दोष- बल • स्थात्तिक दोष - हीि बल • आगन्तु दोष & स्थात्तिक दोष- तुल्यबल स्थात्ति त्तचत्तकत्सा आगन्तु दोष त्तचत्तकत्सा आगन्तुं शमयेद्दोषं स्थात्तििं प्रत्ततक ृ त्य वा॥(अ.हृ.सू.13/20) 57
  • 57. स्थात्तिक दोष & आगन्तु दोष उदाहरण • आमाशयगते वाते कफ े पक्वाशयात्तश्रते| रूक्षपूवो त्तहतः स्वेदः स्नेहपूवघिथैव च||(ch.su.149) • कफ स्थाि गत वात- रूक्षपूवो स्वेदः • वात स्थाि गत कफ- स्नेहपूवघ स्वेदः 58
  • 58. Dosha avastha-sadhya- sadhyata • Eka doshaja – sadhya • Samsarga doshaja- kruchra sadhya • Sannipatha doshaja- asadhya 59
  • 59. CONCLUSION • These tridosha’s are all pervasive and multi dimensional in nature. • Tridosha are responsible for swasthya rakshana and also roga utpathi in Shareera. • Tridosha are the cause for the deha formation which starts from garbha formation. • Tridosha are influenced by many factors like ahara, vihara, aushadha, kala, ruthu etc so, knowing it in detail and doing chikitsa according to it is very much important. 60
  • 60. 61
  • 61. दोष मागघ त्तवरोध त्तचत्तकत्सा • Urdva- rakta pitta • Tiryak gati –kushta cardi vega dharana • Adho gati –in atisara upekshana, sthambhana 62
  • 63. • What is relation between pradhana stana and avayava stana?how it is usefull in chikitsa • If in Vata ashraya asthi, pitha prakopa is there how chikitsa will be? • How vruddi and kshaya happens • Vata is vitiated and taking pitha or kapha lodging somewhere and causing disease how treatment will be? Siddi 1st today discussion 64
  • 64. The role of Dosha gati in chikitsa…. • Chaya • prakopa • Prashama • सञ्चयेरपहृता दोषा लभन्ते िोिरा गतीः | ते तूिरासु गत्ततषु भवक्तन्त बलविराः ||३७|| 65
  • 65. Importance of guna • Saamanya guna upayoga viruddha guna tyaga. 67
  • 67. How dosha goes urdva tiryak and adha? • Dhamani and sira 69
  • 68. In Vasantha if it is raining what happens to doshas and what is regimen to follow 70
  • 69. How Dosha dushya sammurchana happens ? • On Prakrutha and vaikrutha gati discussion • Kapha how bala what makes act as mala? 71
  • 70. Vyana apana etc relation and word meaning like all dosha types 72
  • 71. Sadhya asadya • In Balya avastha vata vikara comes how treatment ? • In vata kala kapha symptoms comes then how treatment • 73
  • 72. From which guna of pitta agni is teeksha ,kapha-manda, vata – vishama? 76
  • 73. Dosha vikalpa explain and can answer prakruthi agni koshta dwandva sannipatha 77
  • 74. The role of dosha gati,sthana,prakruta in swasthya • Avyahata gati…. 79

Notas del editor

  1. Meaning vishamata
  2. SHITHA USHANA
  3. Praspandana- Shareera chalana- vyana vaata, udvahana- indriyarthanam dharanam – udana vata, puranam- ahaarena- prana vata, viveko- vata mootra purisha pruthak karana –samana vata, dharanam- shukra mutradi vega kala karshana, avega kala dharana- apana. Raga- rasa ranjaka agni rakta, pakti- ahara pachaka agni, oja- ojo kruth sadakagni hrudi stitam teja- alochakagni drushti, medha- grantakarshana samarthyam. –sadaka..ushama- bhrajakagni Shareera ushna… sandhi bandanam, Shareera snigdatva, ropana- because of soumya bhava vrana ropana, poorana – moortha bhava is by kapha, bala- pushti kruth, stairya- triskanda dardya kruth,
  4. Gati- prakaara or avastha, stana- swa maana avasta
  5. Pitha – pakthi- bahu vikara, kapha- bala- mala, vata-prana- marana
  6. Trasana – akasmat bhaya utpatti
  7. so tridosha is also made up of panchabhuta. Its utpathi is by panchabhuta. By this we can know that panchabhuta drayas itself responsible for swasthatha and also cause roga like example if jala is taken more then kapha pitha may increase like in raktha pitha where in nidanas are more of drava drvya like sura souveera tushodaka maireya medaka madulaka shukta ati matra ksheera here pramana of pitha in turn raktha is increased by the combination jala and agni mahanhuta increase
  8. Here dosha is called mala
  9. Kupita- Chaya roopa vridhi Vrudhi- vilayana roopa vridhi Sama paripalya- swastha rakshana
  10. Taila- sneha, ushna, guru, Gritha- madhura, sheeta, manda Madhu- ruksha teekshna Kashaya Guna plays an important role in vruddi and kshaya of doshas knowing doshas vrudha guna its vipareetha chikitsa is done for dosha shaman In Grishma vata Chaya happens so divaswapna indicated this karma is vata hara kapha pitha kara
  11. Vyayama- chala guna of dosha increases and goes to shaka Ushna and teekshna like agni aathapa does sroto mukha vivarana and dosha goes to shaka Ahita acharana- does increase in swa pramana of dosha thus goes to koshta to shaka All happens by sheegravaha of vata
  12. Abhishyandana- na agni tapa teekshna ushna sanshlesha- ksheera dadi does abhishyandana Example- VIPAREETHA CHIKITSA VIPAREETHA ARTHAKARI CHIKITSA
  13. chardhi
  14. Examples-
  15. Cha 17 112-