2. Krevní skupiny
krevní skupina nebo přesněji krevní typ je popis vlastností
červených krvinek jedince, resp. sacharidů a bílkovin na
jejich buněčné membráně
dvě nejdůležitější klasifikace pro popis lidských krevních
skupin jsou ABO a Rhesus faktor (Rh faktor)
je známo dalších zhruba 50 systémů krevních typů
3. Objev systému AB0
Objev krevních skupin ABO je všeobecně připisován
vídeňskému vědci Karlu Landsteinerovi, který v roce 1901
objevil tři krevní skupiny A, B a C (dnešní A, B a O)
Za tento objev dostal roku 1930 Nobelovu cenu za fyziologii
a lékařství
ovšem roku 1921 americká lékařská komise dala přednost
Janskému, který sice krevní skupiny objevil později, ale na
rozdíl od Landsteinera všechny 4.
4. Jan Jánský
Prof. MUDr. Jan Janský byl český neurolog
a psychiatr
jako jeden z prvních popsal dělení lidské krve do čtyř
základních typů
sám Jánský se již dále výzkumu krve nevěnoval
označení krevních skupin jako A, B, AB a O bylo zavedeno až
ve třicátých letech 20. století
5. Krevní skupiny
krevní skupina je určena antigeny na povrchu červených
krvinek
některé z antigenů jsou čisté bílkoviny, jiné jsou tvořeny
bílkovinami s polysacharidy
nepřítomnost některého z těchto znaků vede k přirozené
produkci příslušných protilátek
6. Systém ABO
Lidská krev se dělí podle přítomnosti antigenů A a B:
Krev typu A, která obsahuje antigen A a protilátky anti-B.
Krev typu B, která obsahuje antigen B a protilátky anti-A.
Krev typu AB, která obsahuje antigeny A i B a neobsahuje
protilátky anti-A ani anti-B.
Krev typu 0, která neobsahuje antigeny A ani B a obsahuje
protilátky anti-A i anti-B.
11. KODOMINANCE ALEL
Gen, který je určuje, se vyskytuje ve třech alelách: IA , IB , i
Alela IA určuje přítomnost antigenu A na červ. Krvinkách
Alela IB určuje přítomnost antigenu B na červ. Krvinkách
Alela i nenese žádnou informaci
Alely IA , IB jsou vzájemně kodominantní a vůči alele i jsou
úplně dominantní
13. Dědičnost krevních skupin
1 matka 0 (genotyp 00) otec A (genotyp A0)
Možné krevní skupiny dětí A (A0) 0 (00) A (A0) 0 (00)
2 matka 0 (genotyp 00) otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí B (B0) 0 (00) B (B0) 0 (00)
3 matka A (genotyp A0) otec A (genotyp A0)
Možné krevní skupiny dětí A (AA) A (A0) A (A0) 0 (00)
4 matka B (genotyp B0) otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí B (BB) B (B0) B (B0) 0 (00)
5 matka A (genotyp A0) otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí AB (AB)A (A0) B (B0) 0 (00)
6 matka A (genotyp AA) otec B (genotyp B0)
Možné krevní skupiny dětí AB (AB)A (A0) AB (AB)A (A0)
http://www.dvojcata.kat.cz/Krevniskupiny.html
14. Dědičnost krevních skupin
7 matka A (genotyp A0) otec B (genotyp BB)
Možné krevní skupiny dětí AB (AB)AB (AB)B (B0) B (B0)
8 matka A (genotyp AA) otec B (genotyp BB)
Možné krevní skupiny dětí AB (AB)AB (AB)AB (AB)AB (AB)
9 matka AB (genotyp AB) otec AB (genotyp AB)
Možné krevní skupiny dětí A (AA) AB (AB)AB (AB)B (BB)
10 matka AB (genotyp AB) otec 0 (genotyp 00)
Možné krevní skupiny dětí A (A0) A (A0) B (B0) B (B0)
11 matka 0 (genotyp 00) otec 0 (genotyp 00)
Možné krevní skupiny dětí 0 (00) 0 (00) 0 (00) 0 (00)
http://www.dvojcata.kat.cz/Krevniskupiny.html
15. Evoluce krevních skupin A,B,O
evoluční biologové přijímají teorii, že alela Ia se vyvinula
první
následovala alela i, k čemuž stačilo odstranění jediného
nukleotidu, což zbývající nukleotidy posunulo
jako poslední se objevila alela Ib
této chronologii také odpovídá zastoupení krevních typů ve
světě
je také konzistentní s obecně přijímanými přesuny populace
a převládajícími krevními typy v různých částech světa
například typ B je velmi častý v asijských populacích, ale ne
příliš častý v evropských
16. Procentuální zastoupení
krevních skupin A,B,O
na světě je nejčastější krevní typ O
v některých oblastech je nejběžnější typ A
typ AB je nejméně častý
Výskyt v ČR : A - 41% B - 18 % AB - 9 % 0 - 32 %
21. Rh faktor
v Rh systému rozlišujeme zda je krev Rh+ , nebo Rh-
negativita či pozitivita je dána přítomností nebo chyběním
antigenu D a d.
Rh+ - na krvinkách je antigen D
Rh- - na krvinkách je antigen d
Stejně jako u ABO systému je tento fakt velmi důležitý při
krevních transfůzích. Např. pacient Rh- v žádném případě nesmí
dostat krev Rh+, protože jinak by si pacientova krev vytvořila
protilátky anti-D, které by způsobily rozpad krvinek dárcovy krve,
což by velmi poškodilo zdraví pacienta (může nastat i smrt).
lidé s Rh+ mohou dostat při transfůzi krev Rh+ i Rh-