2. 10
20 . .
na 82a, 18
ČeskoslovENSKÁ SOCIALISTICKÁ
REPUBLIKA
vydáno 15. srpna 1861 vyloženo 15. září 1960
PATENTNÍ spis č.
100550
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
RNDr. VIKTOR KOŘÁN, PRAHA, vÁCLAV MORAVEC, NEBUŠICE, DAGMAR
NEČASOVÁ, inž. GABRIEL SLAVÍK, inž. ANTONÍN ŽOHA a dr. JARMILA
KOŘÁNOVÁ, PRAHA
Způsob a zařízení na úpravu měkkých tvárných látek před sušením
a jejich vrstvení na sušicí plochu
Přihlášeno 28. dubna 1959 (PV 2495-59)
Platnost patentu od 28. dubna 1959
Při sušení látek, které jsou v nesušeném stavu měkké, tvárné, jako jsou například vařené
nebo pařené brambory a podobné plodiny, v rozmělněném či rozmačkaném stavu, dostáváme
usušený výrobek ve tvaru hrudek nestejných velikostí a tvarů. Takové látky se musí sušit tak
dlouho, až i největší hrudky dostatečně proschnou. Většinou se rozmačkané látky, např. vařené
či pařené brambory, vysušují poměrně pomalu také proto, že vzlínavost vlhkosti ze středu
hrudek k jejich povrchu je malá. Kromě toho je sušení takových látek zdlouhavé i proto, že se
navrstvováním na sušicí plochu uplatňuje nestejnoměrná velikost hrudek a kousků nepříznivě,
neboť prostupnost vrstvy pro sušicí plynné prostředí (vzduch apod.), je v jednotlivých místech
nestejnoměrná a v četných místech je nedostatečná, takže se v nich sušicí plyn, který je již
nasycen, vodní parou, nevyměňuje nebo se vyměňuje nedostatečně. To se uplatňuje nepříznivě
tím více, jeli třeba nastírat vysoušený ma- . teriál hrubými mechanickými zásahy, jako je hrnutí
nebo urovnávání vrstvy, zejména jeli šířka sušicí plochy poměrně veliká. Následkem uvedených
nedostatků trvá ovšem sušení dlouho a je proto spojeno se ztrátami tepla i pohonné energie a s

3. malou výkonností sušicí plochy; tak např. sušení rozmačkaných bramborů trvá na deskových
sušár

5. 40
2 100550
nách, provětrávaných úzespodu horkým vzduchem, 6 i více shodin. Je proto nasnadě zlepšit
sušitelnost tím, že se měkkým, tvárným látkám dá vhodný jednotný, tedy stejnoměrný tvar,
např. tvar roubíků nebo
drátu s příhodným průřezem. Tím se zamýšlí dosáhnout ve vrstvě stejno
měrnosti v prostupnosti sušicího plynného prostředí a zrychlení sušení, kdyby tomu ovšem
nepřekážela lepkavost povrchu tvářené měkké látky, která zaviňuje slepování jednotlivých
roubíků již při tváření, takže
vznikají vzdoro všem dosud známým opatřením slepené a velmi špatně.
prosušitelné konglomeráty, slepence roubíků čili hnízdapro plynné sušicí prostředí
neprostupná. Tomuto hrubému nedostatku neodpomáhá ani obalování tvářených
roubíků sypkými prášky, moukou nebo krupičnatou tlučí, neboť dosud používaná
zařízení pro tvorbu roubíků
z měkkých tvárných látek, která jsou jinak výkonná a jednoduchá, .
neumožňují, aby zásypový materiál obaloval lepkavé roubíky hned v okamžiku jejich vzniku, tj. v místech,
kde vystupují z tvářecího stroje, a roubíky navzájem co do lepkavosti a slepování isoloval. Proto se
upustilo od používání výkonných jednoduchých tvářecích strojů, které vytvářejí roubíky nepřetržitým
způsobem a raději se používá granulace hrudek v méně výkonných a obtížněji řiditelných, objemných a
těžkých valivých a podobných granulátorech rozmanitých soustav, což má však i nevýhodu, že se jednak
stěží dosáhne granulí stejnoměrné velikosti, jednak se nedosáhne dostatečného zvýšení vzlínavosti
uvnitř hrudek. Bylo by ovšem také možno použít k odstranění lepkavosti roubíků, vy
stupujících z tvářecích strojů, rychle působícího povrchového osušení,
např. i pomocí infrazáření, ale takový způsob by vyžadoval, aby roubíky vystupovaly z tvářecího
stroje jen v jediné řadě a aby osoušení bylo dostatečně dlouhé s ohledem na transport vlhkosti
zevnitř roubíků k je
jich povrchu v první hlavní fázi sušení. To jsou podmínky, které prak- ; ticky vylučují využití
takového způsobu.
Další nevýhodou všech dosud známých způsobů a zařízení je, že nedovedou nastřít čili
navrstvit měkké, vlhké roubíky, byť i dokonale obalené zásypem, do stejnoměrné sušicí vrstvy
na plochu sušárny, zejména jdeli o větší šířku sušicí plochy, např. o šířku 2, 3 i více metrů. K
tomu musí známá zařízení používat mechanických prostředků hrnoucích a urovnávacích, které
představují hrubé mechanické zásahy, měnící tvar tvárných roubíků a způsobující nevhodná
místní směstnávání a tím nestejnoměrnou proštupnost vrstvy. Nebo musí známá zařízení
používat pohyblivých rozdělovačů, např. kývavých žlabů apod., tedy zařízení o sobě složitých.
Všechny zmíněné nedostatky odstraňuje vynález, který se týká způsobu a zařízení na
provádění způsobu a s úspěchem řeší, jak o tom

6. svědčí provedené opětované zkoušky, úpravu měkkých tvárných látek před sušením a jejich
vrstvení na sušicí plochu. Tím vynález umožňuje
používat výkonných a jednoduchých tvářecích strojů na přípravu nepřetržitě vystupujících
roubíků. Prohnětením a prořezáním popřípadě přítomných pevnějších částí zpracovávané látky,
určené k sušení, a mírným slisováním se podle vynálezu dosáhne zvýšené a stejnoměrné
vzlínavosti vlhkosti ze středu roubíků k jejich povrchu. Dále dosahuje
vynález úspěchu tím, že se použije vibrační dopravy roubíků bez jakéhokoli hrubého hrnutí
nebo urovnávání. Při vibrační dopravě se odloučí a k opětovnému použití vrátí nadbytek
ochranného zásypu, popřípadě se provede i částečné předsušení během vibrační dopravy,
načež se vibračním způsobem roubíky v příčném směru, tedy po celé šířce sušicí plochy,
navrstvují do stejnoměrně vysoké a stejnoměrně
prostüpné vrstvy na jakkoliv širokou sušicí, plochu. “
S: , využití výkonných jednoduchých, o sobě známých strojů na tvá

8. 100
130
ření, tj. na plynule probíhající homogenisaci a mírné lisování současně s tvářením měkkých
látek, jako jsou stroje např. na mletí masa apod., umožňuje vynález tím, že se na rozdíl na
dosud obvyklou polohu zmíněných strojů umístí stroj tak, že se jeho deska, mající otvory pro
výstup roubíků slisované látky, umístí do polohy vodorovné, takže ne
přetržitě vystupující roubíky visí, každý samostatně, ve směru svislém
směrem dolů, a to každý roubík na svém výstupním otvoru desky. Takto se podle vynálezu
dosáhne, že se lepkavé povrchy roubíků, jak je zkouškami plně ověřeno, nikdy nedotýkají, i
když jsou rozteče otvorů v desce malé, a proto je vzájemné slepování roubíků vyloučeng. Dále
sę podle vynálezu využije toho, že se v řečenémi svislém závěsu kusy vystupující látky vlastní
vahou utrhávají, každý jednotlivě a v nepravidelných intervalech a délkách. Pod vodorovnou
výstupní deskou je podle vynálezu dostatečná výška, aby mohlo nastávat samovolné utrhávání;
např. při zpracování vařených nebo pařených bramborů (bez kondensátu z pařící páry) stačí
výška asi 300 mm. Lze tedy použít známých řezacích strojů, jako jsou na maso, jejichž osa
šneku se však umístí vertikálně a děrovaná deska horizontálně, což nečiní obtíže; změněna
musí být jen násypka do vertikální polohy.
Aby se utržené kusy vystupující látky neslepovaly při dopadu na podložku a při další manipulaci, je
místo, kam utržené kusy dopadají, vytvořeno vrstvičkou zásypové sypké hmoty, která je unášena v
zhruba vodorovném směru rychlostí zhruba takovou, jakou mají odtržené kusy látky následkem volného
pádu. Tím se podle vynálezu dosáhne, že je utržený kus odnášen v napřímeném tvaru a zamezí se jeho
zhroucení při dopadu, přičemž většina jeho povrchu je obalena zásypem. Na unášené napřímené kusy je
možno shora nasypávat další zásyp, ale to je ve většině případů zbytečné, neboť k dokonalému obalení
zásypem dojde při přechodu kusů látkyroubíků a zásypu do vibračního dopravníku.
Veškerá další doprava plastických měkkých roubíků se podle vynálezu s výhodou provádí
vibračními dopravníky jak ve směru vodorovném, tak i svislém, což má příznivý vliv na zpevnění
roubíků a dovoluje snadné odloučení zásypu prosetím. Jako zásypu se použije práškovitých
látek, lépe však krupičkovitých, s výhodou krupičnaté tluče z vlastního usušeného materiálu,
např. při zpracování bramborů se použije 2% tluče ze sušených bramborů. -
Způsob a zařízení podle vynálezu lze sledovat na obr. 1, který znázorňuje schematickým
způsobem jedno z typických provedení, a na obr. 2, který rovněž schematicky naznačuje
alternativu dna nastíracího dopravníku. - -
Na obr. 1 je naznačen nárys a půdorys zařízení jako příklad provedení. Tvářecí lis 1 na nepřetržitou
výrobu roubíků z tvárně měkké látky má násypku 2 a vertikální hřídel 3 s dopravním a lisovacím šnekem,
který při otáčení tlačí zpracovávanou látku do otvorů v tvářecí desce 4 umístěné vodorovně. Z otvorů
desky 4 nepřetržitě vystupují . roubíky látky 5 a visí z otvorů desky , pokud to dovoluje jejich vlastní
pevnost v tahu. Takto vertikálně umístěný stroj, např. řezací na maso, má nad děrovanou deskou 4 sadu
nožů, jejichž ostří otírají povrch desky a hnětou a rozřezávají zpracovanou látku (nože nejsou kvůli
přehlednosti v obr. 1 naznačeny). Některé známé řezací stroje mají i dvě děrované desky, z nichž ta, co
je na straně šneku, bývá hruběji děrována, v kterémžto případě má i - tató přední, hrubá deską svou
soustavu nožů na straně ke šneku nebo také ještě i na straně od šneku

9. odvrácené. Kusy látky , visící na desce , se vlastní vahou samovolně přetrhávají a
padají do místa 7 na vrstvu zásypu , pohybující se na

11. 150
160
170
180
4 » 100550
pásu 6 směrem a rychlostí , která je alespoň zhruba. tak veliká, jako je volným pádem
vzniklá rychlost volného pádu utržených kusů látky . Vytlačovaná látka se může
utrhnout i v rovině děrované desky. 4, takže např. při vzdálenosti roviny 7 od roviny 4 h
,3 m nabude odtržený kus látky 5 maximální rychlosti dopadu v 2.. h 2,43 ms. Rychlost.
pásu 6 bude mít hodnotu aspoň,2 ms.
Vrstva 8 zásypu se nastírá na pás 6 samočinně ze zásobníku 10 a její tloušťka se mění
seřiditelným hradítkem 11. Zásobník 10 se plní samočinně přívodem zásypu 12, jehož otevřený.
dolní konec13 se ve
vhodné výšce noří do zásypu v zásobníku 10, a přívodem 14,
kterými
se k opětovnému upotřebení vrací nadbytek použitého zásypu z vibrač
- ního vertikálního šroubového dopravníku 20. Utržené kusy látky, spolu s nadbytečným
zásypem, jsou na obratu pásu 6 sesypávány do násypky
17 vodorovného vibračního dopravníku 15, majícího budič kmitů 16, a dopravují se tímto
dopravníkem směrem 18 do výsypky 19, kterou přecházejí na dopravní stoupající trať. 22
vertikálního vibračního šroubového dopravníku 20, který má svůj budič kmitů 21 umístěn na hor
ním nebo dolním konci (v obr. 1 je označen budič dole. Vhodná část
šroubové dopravní trati 22 je opatřena sítem 23, které prosévá nadbytek zásypu, načež se
odloučený zásyp vrací v místě 14 do zásobníkú 10. V další části 24 dopravní trati lze s výhodou
uspořádat částečné předsoušení roubíků tak, že plášť 25 obaluje vibrační trať 24 a umožňuje
tím vedení ohřátého vzduchu podél dopravní stoupající trati 24. Na horním konci dopravníku 20
vystupují roubíky v místě 26 do vibračního dopravníku 27, jehož podélná osa je zhruba
vodorovná a který zasahuje napříč do sušárny 30. Dopravník 27 má svůj budič kmitů 28.
Roubíky jsou dopravovány ve směru 29. V sušárně 30 je sušicí plocha .
s šířkou 31, která může být podle potřeby jakkoliv veliká (i několik metrů. Poloha směru dopravy 29 k
šířce 31 sušicí plochy je s výhodou
zhruba příčná. Sušicí plocha s šířkou 31 se například pohybuje ve smě
ru 34 rychlostí nutnou pro správné sušení. Dno 32 vibračního nastíracího dopravníku 27 je v
příčném průřezu vodorovné a má v celé šířce 31 úhlopříčný výřez 33. Jelikož se po dně 32
dopravují roubíky přesně laminárním, tedy paralelním translančním pohybem, spadávají
jednotlivé roubíky postupně a stejnoměrně vlivem hrany úhlopříčného výřezu 33 na sušicí
plochu po celé její šířce 31, tedy bez jakéhokoli hrnutí a urovnávání hrubými mechanickými
prostředky.

12. Na obr. 2 je schematicky naznačena alternativa uspořádání dna 33
nastíracího dopravníku 27. V případě a je v příčném řezu dno rovné,
v případě b je rovné dno opatřeno hřebenovitými oddělovacími žebry,
v případě c je dno provedeno ve tvaru vlnovky. Případy b a c jsou ukážkou rozmanitých
možností, jak ještě více zajistit stejnoměrné roz
dělení roubíků po celé šířce dna a tím stejnoměrnost nastírání na su
šicí plochu i v případě, že by dno 33 nebylo uloženo zcela přesně vo
dorovně v příčném řezu. .
Dokonalým odloučením nadbytečného zásypu během vibrační dopravy se dosáhne
odstranění úletu zásypu během sušení. Vibračním nastíráním se dosáhne
stejnoměrného vysoušení vrstvy. Slisováním a následujícím vibračním dopravováním
roubíků se dosáhne zlepšené vzlínavosti vlhkosti k povrchu roubíků. Jakékoliv
slepování a nalepování slisované látky je vyloučeno. Způsob, a zařízení podle vynálezu
sice používá o sobě známých prostředků a prvků, ale jejich novou účelnou
kombinací se dosahuje dosud neznámého účinku ve zlepšené technické
a hospodárnostní úrovni při použití strojů jednoduçhých, v pořízení i v provozu
levných. Zároveň se dosahuje v ohledudokonalého vrstvení
vysoušeného materiálu na sušicí plochu universálnosti, neboť způsob a
-

14. 190
100550
zařízení na nastírání se stejně výhodně hodí i na neplastické sypké látky, jakými jsou např. zrniny, na
řezanou čerstvou píci apod. Vynález tedy znamená nemalé zdokonalení a zhospodárnění dosavadního
stavu.
-
Předmět patentu
1. Způsob na úpravu měkkých tvárných látek před sušením a jejich vrstvení na sušicí
plochu se zásypem a předsoušením, vyznačený tím, že látka určená k sušení se lisováním
formuje otvory v tvářecí desce, vystupuje jimi svisle dolů, takže se jednotlivé části navzájem
nedotýkají, přičemž se kusy látky vlastní vahou samy odtrhávají a dopadají na vrstvu sypkého
materiálu, pohybujícího se v přibližně vodorovném směru rychlostí zhruba stejnou, jako je
rychlost dopadu odtržených kusů, načež se tyto kusy dopravují do sušárny, přičemž se během
dopravy odděluje nadbytek zásypu od látky, po případě s jejím předsoušením a kusy látky se
nastírají bez hrnutí -a urovnávání na sušicí plochu.
2. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, s tvářecím lisem a vibračními dopravníky, vyznačené
tím, že tvářecí lis (1) má tvářecí desku (4) s otvory v poloze horizontální a že nad sušicí plochou je
umístěn vibrační dopravník (27), jehož podélná osa je zhruba vodorovná a jehož dno (32) je nad celou
šířkou (31) sušicí plochy úhlopříčně vykrojené (33).
severografia,n. p, závol 03 . :

16. Příloha k patentnímu spisu č. 100550 .