SlideShare una empresa de Scribd logo
1 de 18
A AUGA COMO RECURSO
BÁSICO
DAVID BOTANA LOURO
2ºBACH B
A AUGA
- A AUGA É A SUSTANCIA MÁIS ABUNDANTE NOS SERES VIVOS.
- ESTÁ COMPOSTA POR 2 ÁTOMOS DE HIDRÓXENO E UN DE OXÍSENO.
- A AUGA CUBRE O 71% DA SUPERFICIE TERRESTRE, FORMANDO DESTE XEITO A
HIDROSFERA.
- NOS OCÉANOS ATÓPASE O 96,5% DA AUGA DO PLANETA, NOS GLACIARES E
CASQUETES POLARES ATÓPASE UN 1,74%, NOS ACUÍFEROS E GLACIARES
CONTINENTALES UN 1,72% E ENTRE RÍOS LAGOS E SERES VIVOS TEMOS UN 0,04.
- O 97% E AUGA SALGADA MENTRAS QUE SÓ UN 2,75% E AUGA DOCE, E UN 2%
DESTA ESTÁ CONXEADA.
CICLO DA AUGA
STRESS HÍDRICO.
• ESTE DASE CANDO A DEMANDA DE AUGA É MÁIS IMPORTANTE QUE A
CANTIDADE DISPOÑIBEL DURANTE UN PERIODO DETERMINADO OU CANDO SEU
USO VESE RESTRINXIDO POLA SÚA BAIXA CALIDADE.
• O ESTRÉS HÍDRICO SUFRENO OS PAÍSES QUE CONSUMEN MÁIS DO 10% DOS SEUS
RECURSOS RENOVABLES DE AUGA
SOLUCIÓNS O ESTRÉS HÍDRICO.
• SOLUCIONES:
- EFICIENCIA EN EL USO NUEVAS TECNOLOGÍAS (REUTILIZAR Y RECICLAR)
-MEJOR GESTIÓN POLÍTICA: EFICIENCIA, AHORRO, REUTILIZACIÓN Y
RECICLADO
BALANCE HIDROLÓXICO
• PARA CALCULAR O BALANCE HIDROLÓXICO DUNHA ZONA DEBEMOS TER EN
CONTA A AUGA DISPOÑIBEL (AD) QUE DEPENDE DE:
- A AUGA EXISTENTE ( EN ACUÍFEROS, EMBALSES) (AE).
- OS APORTES DE AUGA (CHUVIA, RÍOS, DESXEO) (AA).
- A AUGA QUE SAE DA ZONA (EVAPORACIÓN, CONSUMO, RÍOS) (AS).
AD = AE + AA – AS
INFLUENCIA DO SER HUMANO NO CICLO
HIDROLÓXICO.
• EMBALSES: ACUMULACIÓNS DE AUGAS PRODUCIDA POLA CONSTRUCCIÓN NUN
LEITO DUN RÍO OU ARROLLO QUE CERRA PARCIALMENTE O SEU CAUCE.
• TRASVASES: OS TRASVASES SON OBRAS HIDRÁULICAS CUXA FINALIDADE É A DE
INCREMENTAR A DISPOÑIBILIDADE DA AUGA NUNHA POBOACIÓN,
ADICIONANDO AUGA DENDE UNHA CUNCA VECIÑA.
• DESALACIÓN: LA DESALACIÓN É UN PROCESO DE SEPARACIÓN DE SALES DUNHA
DISOLUCIÓN ACUOSA PARA USO HUMANO.
USOS PRIMARIOS DA AUGA.
• USO AGRÍCOLA: REGO DE CAMPOS E ALIMENTACIÓN DE ANIMALES.
• USO DOMÉSTICO: ALIMENTACIÓN, LIMPIEZA, LAVADO DE ROUPA… E ASEO
PERSOAL.
• USO INDUSTRIAL: PROCESO DE ELABORACIÓN DE PRODUCTOS.
• USO PÚBLICO: FONTES PÚBLICAS E REGO DE PARQUES E XARDÍNS.
• FUENTE DE ENERGÍA: PRODUCIR ENERXÍA ELÉCTRICA (CENTRAIS
HIDROELÉCTRICAS) E MOVE MAQUINAS (MUIÑOS DE AUGA, ASERRADEIROS…)
USOS SECUNDARIOS DA AUGA.
• A AUGA TAMÉN É UTILIZADA CON PROPÓSITOS RECRETIVOS, COMO ALGUNOS A
NATACIÓN, O ESQUÍ ACUÁTICO, A NAVEGACIÓN, O SURF E O SALTO. TAMEN SE
PRÁCTICAN DEPORTES SOBRE O XEO COMO PODEN SER O HOCKEY E O
PATINAXE SOBRE XEO.
AUGA POTABLE.
• A AUGA POTABLE E AQUELA AUGA QUE PODEMOS BEBER OU CONSUMIR SEN QUE
EXISTA PERIGO PARA A NOSA SAUDE.
• A AUGA POTABLE É TRATADA EN PLANTAS POTABILIZADORAS.
• ESTA É ENVIADA ATA AS NOSAS CASAS ATRAVÉS DE UNHA REDE DE
ABASTECEMENTO.
TRATAMENTOS DA AUGA NA PLANTA
POTABILIZADORA
• O OBXETIVO DAS SEGUINTES E TAPAS E CONVERTIR A AUGA EN POTABLE PARA
QUE POIDA SER EMPREGADA PARA O CONSUMO OU USO DAS PERSOAS.
• 1º PRECLORACIÓN Y FLOCULACIÓN: TRAS UN FILTRADO INICIAL PARA RETIRAR
OS FRAGMENTOS SÓLIDOS DE GRAN TAMAÑO AÑADESELLE CLORO A AUGA E
OUTROS PRODUCTOS QUÍMICOS, ESTO FAI QUE AS PÁRTICULAS SÓLIDAS
PRECIPITENSE FORMANDO CORPOS CHAMADOS FLOCOS.
• 2º DECANTACIÓN: ELIMINANSE OS FLOCOS E OUTRAS PÁRTICULAS PRESENTES
NA AUGA.
• 3º FILTRACIÓN: PASASE A AUGA POR DIVERSOS FILTROS PARA ELIMINAR A
TURBIDEZ DA AUGA E PÁRTICULAS RESTANTES DOS DEMÁIS PROCESOS.
• 4º CLORACIÓN E ENVÍO A REDE: ELIMÍNANSE OS MICROORGANISMOS MÁIS
RESISTENTES E DESINFÉCTANSE AS TUBERÍAS DA REDE DE DISTRIBUCIÓN.
CONCLUSIÓN.
• A AUGA É O NOSO MALLOR RECURSO E NOSO BEN MÁIS PRECIADO, E NECESARIO
PARA UNHA GRAN CANTIDADE DE ACTIVIDADES E PARA A PROPIA
SUPERVIVENCIA DO SER HUMANO. O NOSO PLANETA POSÚE UNHA REDUCIDA
CANTIDADE DE AUGA DOCE, A MAIOR PARTE DESTA ATÓPASE NOS GLACIARES,
DEBIDO A ESTAS CIRCUNTANCIAS O SER HUMANO DEBE CUIDAR E PROTEXER A
AUGA.
FÍN

Más contenido relacionado

La actualidad más candente

Diptico separaciones
Diptico separacionesDiptico separaciones
Diptico separaciones
Jimena Ayala
 
Reciclatge joan fuster
Reciclatge joan fusterReciclatge joan fuster
Reciclatge joan fuster
joanfuster1997
 
547. el agua un elemento vital de nuestra vida
547. el agua un elemento vital de nuestra vida547. el agua un elemento vital de nuestra vida
547. el agua un elemento vital de nuestra vida
dec-admin2
 
Reciclage oscar año
Reciclage oscar añoReciclage oscar año
Reciclage oscar año
olorasio
 
No contaminar el medioambiente isa
No contaminar el medioambiente isaNo contaminar el medioambiente isa
No contaminar el medioambiente isa
fraeve77
 
Reciclar power point.
Reciclar power point.Reciclar power point.
Reciclar power point.
petrusgenial
 
Tratar, filtrar, purificar y esterilizar
Tratar, filtrar, purificar y esterilizarTratar, filtrar, purificar y esterilizar
Tratar, filtrar, purificar y esterilizar
David Garcia
 
Filtro de agua
Filtro de aguaFiltro de agua
Filtro de agua
anaicu
 

La actualidad más candente (20)

21
2121
21
 
Aguas Grises
Aguas GrisesAguas Grises
Aguas Grises
 
Como son las fosas sépticas prefabricadas
Como son las fosas sépticas prefabricadasComo son las fosas sépticas prefabricadas
Como son las fosas sépticas prefabricadas
 
Maria
MariaMaria
Maria
 
Diptico separaciones
Diptico separacionesDiptico separaciones
Diptico separaciones
 
Reciclatge joan fuster
Reciclatge joan fusterReciclatge joan fuster
Reciclatge joan fuster
 
Uso Eficiente de Agua
Uso Eficiente de AguaUso Eficiente de Agua
Uso Eficiente de Agua
 
El ciclo del agua urbano
El ciclo del agua urbanoEl ciclo del agua urbano
El ciclo del agua urbano
 
cicle urba de l'aigua
cicle urba de l'aiguacicle urba de l'aigua
cicle urba de l'aigua
 
¿Cuánto tiempo le queda a la tierra?
¿Cuánto tiempo le queda a la tierra? ¿Cuánto tiempo le queda a la tierra?
¿Cuánto tiempo le queda a la tierra?
 
EL RECICLAJE
EL RECICLAJEEL RECICLAJE
EL RECICLAJE
 
Reciclatge dani garcía.
Reciclatge dani garcía.Reciclatge dani garcía.
Reciclatge dani garcía.
 
547. el agua un elemento vital de nuestra vida
547. el agua un elemento vital de nuestra vida547. el agua un elemento vital de nuestra vida
547. el agua un elemento vital de nuestra vida
 
Ple sobre la deforestacion
Ple sobre la deforestacionPle sobre la deforestacion
Ple sobre la deforestacion
 
Reciclage oscar año
Reciclage oscar añoReciclage oscar año
Reciclage oscar año
 
No contaminar el medioambiente isa
No contaminar el medioambiente isaNo contaminar el medioambiente isa
No contaminar el medioambiente isa
 
Reciclar power point.
Reciclar power point.Reciclar power point.
Reciclar power point.
 
Tratar, filtrar, purificar y esterilizar
Tratar, filtrar, purificar y esterilizarTratar, filtrar, purificar y esterilizar
Tratar, filtrar, purificar y esterilizar
 
Educadres agua
Educadres aguaEducadres agua
Educadres agua
 
Filtro de agua
Filtro de aguaFiltro de agua
Filtro de agua
 

Similar a A auga como recurso básico

Lombriz roja californiana
Lombriz roja californianaLombriz roja californiana
Lombriz roja californiana
Cesar Lascarro
 
El medio ambiente
El medio ambiente El medio ambiente
El medio ambiente
EliaNa CeRon
 
recursos hidricos y importancias del uso del agua
recursos hidricos y importancias del uso del aguarecursos hidricos y importancias del uso del agua
recursos hidricos y importancias del uso del agua
20191386
 

Similar a A auga como recurso básico (20)

Remolacha
RemolachaRemolacha
Remolacha
 
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptxTEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
 
Tema 5 hidrosfera y contaminación
Tema 5 hidrosfera y contaminaciónTema 5 hidrosfera y contaminación
Tema 5 hidrosfera y contaminación
 
HIDROSFERA Y CONTAMINACION
HIDROSFERA Y CONTAMINACIONHIDROSFERA Y CONTAMINACION
HIDROSFERA Y CONTAMINACION
 
Tema 6 equilibrio medioambiental
Tema 6 equilibrio medioambientalTema 6 equilibrio medioambiental
Tema 6 equilibrio medioambiental
 
El agua.
El agua.El agua.
El agua.
 
El reino de las plantas
El reino de las plantasEl reino de las plantas
El reino de las plantas
 
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptxTEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
 
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptxTEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
TEMA 8 LA HIDROSFERA Y LA GEOSFERA.pptx
 
Contaminacion del agua
Contaminacion del aguaContaminacion del agua
Contaminacion del agua
 
Reciclado
RecicladoReciclado
Reciclado
 
Salineras.pptx
Salineras.pptxSalineras.pptx
Salineras.pptx
 
Lombriz roja californiana
Lombriz roja californianaLombriz roja californiana
Lombriz roja californiana
 
El medio ambiente
El medio ambiente El medio ambiente
El medio ambiente
 
recursos hidricos y importancias del uso del agua
recursos hidricos y importancias del uso del aguarecursos hidricos y importancias del uso del agua
recursos hidricos y importancias del uso del agua
 
LA GANADERÍA BOVINA.pptx
LA GANADERÍA BOVINA.pptxLA GANADERÍA BOVINA.pptx
LA GANADERÍA BOVINA.pptx
 
Biotecnologia y cerveza
Biotecnologia y cervezaBiotecnologia y cerveza
Biotecnologia y cerveza
 
Lombrivenecia
LombriveneciaLombrivenecia
Lombrivenecia
 
Programa de Voluntarios para la Protección de fuentes de agua naturales
Programa de Voluntarios para la Protección de fuentes de agua naturalesPrograma de Voluntarios para la Protección de fuentes de agua naturales
Programa de Voluntarios para la Protección de fuentes de agua naturales
 
TEMA 5 NUTRICIÓN ANIMAL Y VEGETAL.pptx
TEMA 5 NUTRICIÓN ANIMAL Y VEGETAL.pptxTEMA 5 NUTRICIÓN ANIMAL Y VEGETAL.pptx
TEMA 5 NUTRICIÓN ANIMAL Y VEGETAL.pptx
 

Más de David Botana Louro (13)

Final fantasy
Final fantasyFinal fantasy
Final fantasy
 
Otto dix
Otto dixOtto dix
Otto dix
 
Volcáns e terremotos
Volcáns e terremotosVolcáns e terremotos
Volcáns e terremotos
 
Mens sana in corpore sano
Mens sana in corpore sanoMens sana in corpore sano
Mens sana in corpore sano
 
Reproducción asistida.1
Reproducción asistida.1Reproducción asistida.1
Reproducción asistida.1
 
Historia da medicina medieval
Historia da medicina medievalHistoria da medicina medieval
Historia da medicina medieval
 
Boston
BostonBoston
Boston
 
La atlántida (1921)
La atlántida (1921)La atlántida (1921)
La atlántida (1921)
 
Recursos naturales y sus impactos ambientales
Recursos naturales y sus impactos ambientalesRecursos naturales y sus impactos ambientales
Recursos naturales y sus impactos ambientales
 
O renacemento en españa
O renacemento en españaO renacemento en españa
O renacemento en españa
 
Música no cine (1930 39)
Música no cine (1930 39)Música no cine (1930 39)
Música no cine (1930 39)
 
Habitat e nicho ecolóxico
Habitat e nicho ecolóxicoHabitat e nicho ecolóxico
Habitat e nicho ecolóxico
 
Leaving school
Leaving schoolLeaving school
Leaving school
 

Último

2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx
2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx
2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx
RigoTito
 
NUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdf
NUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdfNUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdf
NUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdf
UPTAIDELTACHIRA
 
FORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURA
FORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURAFORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURA
FORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURA
El Fortí
 

Último (20)

PINTURA DEL RENACIMIENTO EN ESPAÑA (SIGLO XVI).ppt
PINTURA DEL RENACIMIENTO EN ESPAÑA (SIGLO XVI).pptPINTURA DEL RENACIMIENTO EN ESPAÑA (SIGLO XVI).ppt
PINTURA DEL RENACIMIENTO EN ESPAÑA (SIGLO XVI).ppt
 
Tema 17. Biología de los microorganismos 2024
Tema 17. Biología de los microorganismos 2024Tema 17. Biología de los microorganismos 2024
Tema 17. Biología de los microorganismos 2024
 
LABERINTOS DE DISCIPLINAS DEL PENTATLÓN OLÍMPICO MODERNO. Por JAVIER SOLIS NO...
LABERINTOS DE DISCIPLINAS DEL PENTATLÓN OLÍMPICO MODERNO. Por JAVIER SOLIS NO...LABERINTOS DE DISCIPLINAS DEL PENTATLÓN OLÍMPICO MODERNO. Por JAVIER SOLIS NO...
LABERINTOS DE DISCIPLINAS DEL PENTATLÓN OLÍMPICO MODERNO. Por JAVIER SOLIS NO...
 
2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx
2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx
2 REGLAMENTO RM 0912-2024 DE MODALIDADES DE GRADUACIÓN_.pptx
 
Prueba de evaluación Geografía e Historia Comunidad de Madrid 2º de la ESO
Prueba de evaluación Geografía e Historia Comunidad de Madrid 2º de la ESOPrueba de evaluación Geografía e Historia Comunidad de Madrid 2º de la ESO
Prueba de evaluación Geografía e Historia Comunidad de Madrid 2º de la ESO
 
Caja de herramientas de inteligencia artificial para la academia y la investi...
Caja de herramientas de inteligencia artificial para la academia y la investi...Caja de herramientas de inteligencia artificial para la academia y la investi...
Caja de herramientas de inteligencia artificial para la academia y la investi...
 
Medición del Movimiento Online 2024.pptx
Medición del Movimiento Online 2024.pptxMedición del Movimiento Online 2024.pptx
Medición del Movimiento Online 2024.pptx
 
ACTIVIDAD DIA DE LA MADRE FICHA DE TRABAJO
ACTIVIDAD DIA DE LA MADRE FICHA DE TRABAJOACTIVIDAD DIA DE LA MADRE FICHA DE TRABAJO
ACTIVIDAD DIA DE LA MADRE FICHA DE TRABAJO
 
NUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdf
NUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdfNUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdf
NUEVAS DIAPOSITIVAS POSGRADO Gestion Publica.pdf
 
Unidad 3 | Metodología de la Investigación
Unidad 3 | Metodología de la InvestigaciónUnidad 3 | Metodología de la Investigación
Unidad 3 | Metodología de la Investigación
 
SEXTO SEGUNDO PERIODO EMPRENDIMIENTO.pptx
SEXTO SEGUNDO PERIODO EMPRENDIMIENTO.pptxSEXTO SEGUNDO PERIODO EMPRENDIMIENTO.pptx
SEXTO SEGUNDO PERIODO EMPRENDIMIENTO.pptx
 
BIOMETANO SÍ, PERO NO ASÍ. LA NUEVA BURBUJA ENERGÉTICA
BIOMETANO SÍ, PERO NO ASÍ. LA NUEVA BURBUJA ENERGÉTICABIOMETANO SÍ, PERO NO ASÍ. LA NUEVA BURBUJA ENERGÉTICA
BIOMETANO SÍ, PERO NO ASÍ. LA NUEVA BURBUJA ENERGÉTICA
 
Power Point: Fe contra todo pronóstico.pptx
Power Point: Fe contra todo pronóstico.pptxPower Point: Fe contra todo pronóstico.pptx
Power Point: Fe contra todo pronóstico.pptx
 
Dinámica florecillas a María en el mes d
Dinámica florecillas a María en el mes dDinámica florecillas a María en el mes d
Dinámica florecillas a María en el mes d
 
FORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURA
FORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURAFORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURA
FORTI-MAYO 2024.pdf.CIENCIA,EDUCACION,CULTURA
 
Interpretación de cortes geológicos 2024
Interpretación de cortes geológicos 2024Interpretación de cortes geológicos 2024
Interpretación de cortes geológicos 2024
 
Tema 8.- PROTECCION DE LOS SISTEMAS DE INFORMACIÓN.pdf
Tema 8.- PROTECCION DE LOS SISTEMAS DE INFORMACIÓN.pdfTema 8.- PROTECCION DE LOS SISTEMAS DE INFORMACIÓN.pdf
Tema 8.- PROTECCION DE LOS SISTEMAS DE INFORMACIÓN.pdf
 
SELECCIÓN DE LA MUESTRA Y MUESTREO EN INVESTIGACIÓN CUALITATIVA.pdf
SELECCIÓN DE LA MUESTRA Y MUESTREO EN INVESTIGACIÓN CUALITATIVA.pdfSELECCIÓN DE LA MUESTRA Y MUESTREO EN INVESTIGACIÓN CUALITATIVA.pdf
SELECCIÓN DE LA MUESTRA Y MUESTREO EN INVESTIGACIÓN CUALITATIVA.pdf
 
Lecciones 05 Esc. Sabática. Fe contra todo pronóstico.
Lecciones 05 Esc. Sabática. Fe contra todo pronóstico.Lecciones 05 Esc. Sabática. Fe contra todo pronóstico.
Lecciones 05 Esc. Sabática. Fe contra todo pronóstico.
 
LA LITERATURA DEL BARROCO 2023-2024pptx.pptx
LA LITERATURA DEL BARROCO 2023-2024pptx.pptxLA LITERATURA DEL BARROCO 2023-2024pptx.pptx
LA LITERATURA DEL BARROCO 2023-2024pptx.pptx
 

A auga como recurso básico

  • 1. A AUGA COMO RECURSO BÁSICO DAVID BOTANA LOURO 2ºBACH B
  • 2. A AUGA - A AUGA É A SUSTANCIA MÁIS ABUNDANTE NOS SERES VIVOS. - ESTÁ COMPOSTA POR 2 ÁTOMOS DE HIDRÓXENO E UN DE OXÍSENO. - A AUGA CUBRE O 71% DA SUPERFICIE TERRESTRE, FORMANDO DESTE XEITO A HIDROSFERA. - NOS OCÉANOS ATÓPASE O 96,5% DA AUGA DO PLANETA, NOS GLACIARES E CASQUETES POLARES ATÓPASE UN 1,74%, NOS ACUÍFEROS E GLACIARES CONTINENTALES UN 1,72% E ENTRE RÍOS LAGOS E SERES VIVOS TEMOS UN 0,04. - O 97% E AUGA SALGADA MENTRAS QUE SÓ UN 2,75% E AUGA DOCE, E UN 2% DESTA ESTÁ CONXEADA.
  • 3.
  • 5. STRESS HÍDRICO. • ESTE DASE CANDO A DEMANDA DE AUGA É MÁIS IMPORTANTE QUE A CANTIDADE DISPOÑIBEL DURANTE UN PERIODO DETERMINADO OU CANDO SEU USO VESE RESTRINXIDO POLA SÚA BAIXA CALIDADE. • O ESTRÉS HÍDRICO SUFRENO OS PAÍSES QUE CONSUMEN MÁIS DO 10% DOS SEUS RECURSOS RENOVABLES DE AUGA
  • 6. SOLUCIÓNS O ESTRÉS HÍDRICO. • SOLUCIONES: - EFICIENCIA EN EL USO NUEVAS TECNOLOGÍAS (REUTILIZAR Y RECICLAR) -MEJOR GESTIÓN POLÍTICA: EFICIENCIA, AHORRO, REUTILIZACIÓN Y RECICLADO
  • 7.
  • 8. BALANCE HIDROLÓXICO • PARA CALCULAR O BALANCE HIDROLÓXICO DUNHA ZONA DEBEMOS TER EN CONTA A AUGA DISPOÑIBEL (AD) QUE DEPENDE DE: - A AUGA EXISTENTE ( EN ACUÍFEROS, EMBALSES) (AE). - OS APORTES DE AUGA (CHUVIA, RÍOS, DESXEO) (AA). - A AUGA QUE SAE DA ZONA (EVAPORACIÓN, CONSUMO, RÍOS) (AS). AD = AE + AA – AS
  • 9. INFLUENCIA DO SER HUMANO NO CICLO HIDROLÓXICO. • EMBALSES: ACUMULACIÓNS DE AUGAS PRODUCIDA POLA CONSTRUCCIÓN NUN LEITO DUN RÍO OU ARROLLO QUE CERRA PARCIALMENTE O SEU CAUCE. • TRASVASES: OS TRASVASES SON OBRAS HIDRÁULICAS CUXA FINALIDADE É A DE INCREMENTAR A DISPOÑIBILIDADE DA AUGA NUNHA POBOACIÓN, ADICIONANDO AUGA DENDE UNHA CUNCA VECIÑA. • DESALACIÓN: LA DESALACIÓN É UN PROCESO DE SEPARACIÓN DE SALES DUNHA DISOLUCIÓN ACUOSA PARA USO HUMANO.
  • 10.
  • 11. USOS PRIMARIOS DA AUGA. • USO AGRÍCOLA: REGO DE CAMPOS E ALIMENTACIÓN DE ANIMALES. • USO DOMÉSTICO: ALIMENTACIÓN, LIMPIEZA, LAVADO DE ROUPA… E ASEO PERSOAL. • USO INDUSTRIAL: PROCESO DE ELABORACIÓN DE PRODUCTOS. • USO PÚBLICO: FONTES PÚBLICAS E REGO DE PARQUES E XARDÍNS. • FUENTE DE ENERGÍA: PRODUCIR ENERXÍA ELÉCTRICA (CENTRAIS HIDROELÉCTRICAS) E MOVE MAQUINAS (MUIÑOS DE AUGA, ASERRADEIROS…)
  • 12.
  • 13. USOS SECUNDARIOS DA AUGA. • A AUGA TAMÉN É UTILIZADA CON PROPÓSITOS RECRETIVOS, COMO ALGUNOS A NATACIÓN, O ESQUÍ ACUÁTICO, A NAVEGACIÓN, O SURF E O SALTO. TAMEN SE PRÁCTICAN DEPORTES SOBRE O XEO COMO PODEN SER O HOCKEY E O PATINAXE SOBRE XEO.
  • 14. AUGA POTABLE. • A AUGA POTABLE E AQUELA AUGA QUE PODEMOS BEBER OU CONSUMIR SEN QUE EXISTA PERIGO PARA A NOSA SAUDE. • A AUGA POTABLE É TRATADA EN PLANTAS POTABILIZADORAS. • ESTA É ENVIADA ATA AS NOSAS CASAS ATRAVÉS DE UNHA REDE DE ABASTECEMENTO.
  • 15. TRATAMENTOS DA AUGA NA PLANTA POTABILIZADORA • O OBXETIVO DAS SEGUINTES E TAPAS E CONVERTIR A AUGA EN POTABLE PARA QUE POIDA SER EMPREGADA PARA O CONSUMO OU USO DAS PERSOAS. • 1º PRECLORACIÓN Y FLOCULACIÓN: TRAS UN FILTRADO INICIAL PARA RETIRAR OS FRAGMENTOS SÓLIDOS DE GRAN TAMAÑO AÑADESELLE CLORO A AUGA E OUTROS PRODUCTOS QUÍMICOS, ESTO FAI QUE AS PÁRTICULAS SÓLIDAS PRECIPITENSE FORMANDO CORPOS CHAMADOS FLOCOS. • 2º DECANTACIÓN: ELIMINANSE OS FLOCOS E OUTRAS PÁRTICULAS PRESENTES NA AUGA. • 3º FILTRACIÓN: PASASE A AUGA POR DIVERSOS FILTROS PARA ELIMINAR A TURBIDEZ DA AUGA E PÁRTICULAS RESTANTES DOS DEMÁIS PROCESOS. • 4º CLORACIÓN E ENVÍO A REDE: ELIMÍNANSE OS MICROORGANISMOS MÁIS RESISTENTES E DESINFÉCTANSE AS TUBERÍAS DA REDE DE DISTRIBUCIÓN.
  • 16.
  • 17. CONCLUSIÓN. • A AUGA É O NOSO MALLOR RECURSO E NOSO BEN MÁIS PRECIADO, E NECESARIO PARA UNHA GRAN CANTIDADE DE ACTIVIDADES E PARA A PROPIA SUPERVIVENCIA DO SER HUMANO. O NOSO PLANETA POSÚE UNHA REDUCIDA CANTIDADE DE AUGA DOCE, A MAIOR PARTE DESTA ATÓPASE NOS GLACIARES, DEBIDO A ESTAS CIRCUNTANCIAS O SER HUMANO DEBE CUIDAR E PROTEXER A AUGA.
  • 18. FÍN